U Holkova kdysi koněspřežka křižovala císařskou silnici, z té doby tu zůstal nejstarší železniční most
V magazínu Vltavín se projedeme koňkou, nebo chcete-li koněspřežnou dráhou. A vezmeme to hezky proti proudu času, tedy od nejnovějších událostí až po ty nejstarší.
Pokud si říkáte, co teď ještě může být v souvislosti s legendární dráhou mezi Českými Budějovicemi a Linzem nového, pak vás můžeme ujistit, že je.
Koněspřežná železnice byla vystavěna v letech 1825 až 1832, aby se nahradily formanské vozy dopravující sůl a jiné zboží z Lince do Českých Budějovic a zpět. A aby se doprava zlevnila a zrychlila.
Je všeobecně známo, že na počátku koněspřežné dráhy stál jeden muž, František Josef Gerstner. Vlastně to byli dva muži. František Josef Gerstner a jeho syn František Antonín Gerstner. Ten se mimochodem narodil 19. dubna 1796 v Praze a zemřel 12. dubna 1840 ve Filadelfii.
V dnešní době se o zvelebení krátkého úseku koňky u Holkova zasloužila rodina Pavla Černého, která na zdejším statku u letního parketu žije už čtvrtou generaci.
„Stával tady původně strážný domek, respektive kočárovna, protože koněspřežka tu křižovala císařskou cestu a vždycky v těchto místech nějaký strážný domek stál,“ vysvětluje prapůvod současného domu Pavel Černý. Dráha koňky by mu dnes vedla přímo přede dveřmi u studny a hospodářského zázemí, které bylo kdysi kovárnou a kočárovnou.
Kromě toho si rodina postupem času zakoupila i pozemek na opačné straně mezinárodní silnice E55, kde stále stojí dnes už nejstarší železniční most v kontinentální Evropě. Vyčistili část původní dráhy od náletových dřevin, upravili vršky a zhotovili repliku části původních kolejí. Do budoucna je čeká i oprava mostku.
„Když jsme viděli, jak to tady postupně chátrá, rozhodli jsme se pozemek odkoupit a snažit se ho nějak zrenovovat a zachovat ráz, jaký to tady mělo dřív,“ dodává Lukáš Černý.
Ten přispěl ke zviditelnění koněspřežky ryze současným způsobem. Trasu bývalé dráhy si u Holkova můžete projít osobně, ale pokud si do mobilního telefonu stáhnete aplikaci Koňka Holkov, uvidíte v místech, na která namíříte telefon, po displeji projet dvojspřeží s dobovým vozem typu Hanibal. Více uslyšíte v první části Vltavínu.
Historické záznamy
Ve druhé polovině pořadu si poslechněte unikátní záznam z 20. dubna 1968, rozhovor tehdejšího redaktora Lubomíra Soukupa s Richardem Bělohlávkem. Tomu bylo v době natáčení něco přes osmdesát let a pamatoval si ještě ze svého dětství, tedy doby po roce 1880, některé detaily ještě tehdy dochovaných stop po koněspřežné dráze v Českých Budějovicích.
A vypravíme se ještě dál do minulosti, do doby před vznikem koněspřežné dráhy. Archivář Adolf Kalný ve více než třicet let starém záznamu rozhovoru s Jaroslavem Klímou vysvětlí, co vlastně vedlo k tomu, že se budoucí trasou koněspřežné dráhy stal právě směr z rakouského Lince do Českých Budějovic.
Související
-
Koněspřežka mezi Budějovicemi a Lincem začala fungovat 1. srpna 1832. Vyjížděly na ní stovky vozů
V Jihočeském kraji bývala vždy nouze o práci. A tak přišla mnohým koněspřežná dráha vhod. V Bujanově přinesla možnost výdělku při prodeji vyhlášených bujanovských koláčů.
-
Dálnicí do pravěku se vydali archeologové. Průzkum u Čimelic a Mirotic přinesl několik překvapení
Do období, kterému říkáme pravěk, se vydáme v magazínu Vltavín. Asi bychom byli překvapeni vyspělostí některých kultur a otázky pro pravěkého člověka bychom určitě měli.
-
Pověst praví, že se Jan Žižka narodil pod dubem, ale podle místních to bylo přímo v dutině stromu
Ve Vltavínu se s historikem Janem Šimánkem podruhé vydáme do Trocnova, a to nejenom v souvislosti s Janem Žižkou. Historie je totiž někdy plná paradoxů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka