Žádný učeň na oboru soustružník nebo obráběč kovů. Firmy by je přitom hned braly, říká ředitelka školy
Staří fachmani odcházejí, noví nepřicházejí. O nedostatku řemeslníků v Čechách se dávno ví, přesto trend studovat střední školu s maturitou místo učňovské u nás přetrvává. Jak říká ředitelka Střední školy řemesel v Soběslavi Darja Bártová, chybí podpora státu. Ten motivuje hlavně k vyššímu vzdělání, podobné je i nastavení v rodinách.
S maturitou se ale kvalifikovaným řemeslům věnovat nelze. Leda s rekvalifikací nebo dodatečným absolvováním některého učebního oboru. Těch Střední škola řemesel v Soběslavi nabízí širokou škálu – od elektrikářů přes instalatéry, montéry, obráběče, zedníky a truhláře až k zahradnicím, cukrářkám, kadeřnicím či pečovatelkám. Zájem o studium je ale pořád mnohem menší, než jaký by české služby potřebovaly.
„Paradoxně jsme zkoušeli i nové obory, jako byl například mechanik vodovodů a kanalizací. Měli jsme připravenou i smlouvu se společností Čevak, která by absolventy okamžitě zaměstnala, dotovala by je při vyučení. Propagovali jsme to. A přesto se nepřihlásil ani jeden žák,“ kroutí hlavou ředitelka.
Navzdory ochotě jihočeských firem učňovské obory podpořit, navzdory aktivitě hospodářské komory i výborné spolupráci s krajem vítězí podle Darji Bártové společenský tlak na to mít alespoň střední školu s maturitou. „Přitom žáci, pokud na ni nemají, ztratí čtyři roky a potom k nám stejně přijdou. Anebo jim zůstane jenom základní vzdělání,“ podotýká.
Sami od sebe mají deváťáci zájem třeba o obory, jako je sportovní a rekondiční masér. „U maséra ani nejsme schopni uspokojit poptávku. Pak máme hodně naplněný obor opravář zemědělských strojů, ten je totiž výhodný. Učni v rámci studia získají řidičské průkazy na náklaďák a traktor, udělají si svářečské zkoušky a tak dále. Takže jich sice hodně přichází, ale oboru se nakonec věnuje asi polovina. Ostatní odcházejí mimo obor, rekrutuje se z nich nejvíc řidičů z povolání,“ popisuje ředitelka.
Čtěte také
Naopak vůbec žádné učně aktuálně škola nemá na mechanikovi chladírenských zařízení, na vodovodech a kanalizacích, na soustružníkovi nebo obráběči kovů. „Přitom strojírenské firmy tady jsou a poptávají je, zrovna tak jako vodárenské a chladírenské společnosti,“ konstatuje Darja Bártová.
Ten, kdo by se vyučil například ve vzduchotechnice a chladírenství, má přitom podle ní široké možnosti uplatnění. „V dnešní době je to od počítačových sítí a doplňkových chladicích zařízení až po vybavení celých budov. Takové firmy zavádějí celé klimatizační systémy. Nebo jsou podniky, které vyrábějí chladicí pulty, vybavení pro gastronomii. Žák si může vybírat,“ připomíná.
Mladý člověk s výučním listem má tedy nejenom jistou práci, ale výhledově i velmi dobrou výplatu. „Právě v oboru chladírenství jsem to konzultovala s majitelem jedné firmy, která vyrábí a instaluje klimatizace, a ten mi sdělil, že zkušený, zapracovaný pracovník bere i sto tisíc měsíčně,“ říká Darja Bártová.
Celý rozhovor s ředitelkou Střední školy řemesel v Soběslavi Darjou Bártovou si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
