Začínal jsem jako vandal, ale teď už to neuznávám, říká tvůrce graffiti a portrétu Karla Gotta

Jan Šmíd, který si říká Jack Reyes, vytvořil v Českých Budějovicích graffiti portrét Karla Gotta
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Šmíd, který si říká Jack Reyes, vytvořil v Českých Budějovicích graffiti portrét Karla Gotta

Živí se jako natěrač a malíř pokojů, po práci pak nejradši bere do ruky spreje a tvoří graffiti. Streetartový umělec Jan Šmíd, který si říká Jack Reyes, na sebe upoutal pozornost hlavně portrétem Karla Gotta v Českých Budějovicích. Legálně by chtěl vyzdobit i další plochy ve městě.

Dnes sedmadvacetiletého rodáka z jihočeského Římova lákalo podle jeho slov umění odmalička. „Vždycky jsem kreslil a asi v páté třídě nás s kamarády zaujal hip hop, ke kterému patří graffiti. Začali jsme malovat nákresy na papír, pak lihovými fixy na sklo, autolaky. Po několika letech jsem založil skupinu, která sdružuje mladé umělce, dnes maluji i obrazy na plátna,“ říká.

Přiznává, že nejprve byl vandalem a svými spreji poničil řadu ploch. „Ten adrenalin k tomu pro mladé lidi patří, je to taková výzva, ale já jsem postupem času i díky mojí profesi poznal, jak je těžké to odstranit, a přehodnotil jsem to,“ vysvětluje.

„Už to vandalství neuznávám. Teď se snažím dostat spíš do komerční sféry a malovat lidem pro radost, než něco ničit. Když vidím pomalované památky, tak nad tím kroutím hlavou a říkám si, že někteří lidé nemají žádnou soudnost,“ dodává Jan Šmíd alias Jack Reyes.

Teď už tvoří jen na legální plochy

V posledních několika letech tvoří graffiti jen na legální plochy a vybírá motivy, které osloví širší skupinu lidí, především portréty slavných osobností a zvířata. „Když namaluji nějaké písmo, tak to zaujme jen lidi z té subkultury, kteří tomu rozumí, ale těžko to ocení rodiny na procházce s kočárkem,“ připomíná.

I když se Jack Reyes dostal do povědomí už dříve díky několika výstavám, velký zájem vzbudil poté, co vytvořil portrét Karla Gotta u cyklostezky mezi Pražským sídlištěm a sídlištěm Vltava v Českých Budějovicích.

„Když jsem se kolem procházel a pozoroval reakce, viděl jsem, že to oslovilo hodně lidí všeho věku. Zastavovali i senioři, což mi udělalo velkou radost, protože to je v graffiti celkem problém. Když jsem dřív maloval na legální plochy a šel kolem někdo starší, tak jsem byl vysloveně trnem v oku,“ popisuje.

Dílo mu někdo zničil, a to hned dvakrát

Portrét Karla Gotta se ale paradoxně stal terčem vandalů. Někdo černým sprejem přeškrtl zpěvákův obličej, a to dokonce dvakrát. „Na ohlasy lidí jsem portrét obnovil, ale bohužel to netrvalo ani 24 hodin a byl zase zničený,“ říká autor.

V graffiti bylo podle něj vždy běžné, že tvůrci si navzájem přemalovávají díla, ale tento způsob neuznává. „Je tam velká rivalita, ale dřív bylo spíš zvykem, že někdo dílo kompletně překryl novým obrázkem, ne že někdo vezme sprej a jednou čárou to zničí,“ zdůrazňuje.

Jack Reyes pracuje se šablonami, které si předem připravuje doma. Na místě pak dílo dokončí během několika hodin. Na portrétech jsou podle něj nejtěžší oči, nos a ústa. „Jakmile člověk netrefí ty hlavní rysy, už to nepůsobí autenticky,“ vysvětluje.

V minulosti vytvořil třeba také portréty prezidentů Masaryka a Havla, které jsou teď ve studentském klubu Jihočeské univerzity. Jeho díla ve venkovním prostoru mohou lidé vidět v Suchém Vrbném nebo na konečné zastávce v Nemanicích.

Tvůrci graffiti mají v Českých Budějovicích k dispozici dvě legální plochy, o další mohou požádat. „Člověk musí dojít na magistrát, kde po požádání a projednání dostane povolení k malování. Já mám teď vyhlédnutých přibližně padesát stěn, na které bych chtěl získat povolení. Plánuji spoustu maleb, třeba Libušku Šafránkovou z Popelky, to jsou takové netradiční motivy, které by většina sprejerů nevolila, proto mi to přijde zajímavé,“ prozrazuje.

Dvě legální plochy pro graffiti jsou podle něj pro krajské město nedostačující, zároveň si ale nemyslí, že se zvýšením počtu ubylo graffiti na místech, kam nepatří. „Lidé, kteří malují tyhle nehezké malby, k tomu mají úplně jiný postoj. Spíš to berou jako nějaký protest, chtějí se předvést, něco poničit, ne se ukázat kladným způsobem. To bych rád změnil, chtěl bych se zapojit do nějakých workshopů a poučit mladou generaci, co je graffiti a že se to dá pojmout i jinak,“ uzavírá Jack Reyes.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související