Za pět olympiád už bych byl na bedně, komentuje s nadsázkou svou závodní kariéru windsurfař Karel Lavický

Na olympijských hrách v Londýně v roce 2012 obsadil Karel Lavický 36. příčku. O čtyři roky později v Riu skončil 31. V Tokiu, kde soutěžilo jenom třicet závodníků, si dojel pro celkové 22. místo. Na letošní olympijské hry v nové lodní třídě už se nekvalifikoval.

Karel Lavický|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

V Paříži ho tedy nebylo vidět, zato ho bylo slyšet. „Ano. Na letošní olympiádu se kvalifikovala naše windsurfařka Kačka Švíková a dokonce se dostala do posledního finálového dne, který vysílala Česká televize. Takže jsem měl možnost to sledovat naživo, respektive naživo v televizi, a závod spolukomentovat,“ potvrzuje Karel Lavický.

Seděl ale jenom v Praze. Svého parťáka, televizního komentátora, měl ve Francii. „Ovšem v Paříži. A ten závod se konal v Marseille, takže jsme byli takhle rozhození po celé Evropě,“ směje se Karel Lavický. Na místě tedy závod neviděl ani jeden z nich. To ale nevadilo. „Ono je dost složité sledovat windsurfing naživo, v televizi máte bližší detaily, vidíte celek a podobně,“ poznamenává.

Na břehu je zase podle Karla Lavického ta správná atmosféra. „V Marseille to bylo udělané tak, že okruh pro medailové rozjížďky byl relativně blízko břehu, kde byla i tribuna. Ale samozřejmě v televizi jsou záběry mnohem lepší než to, co byste viděli ze břehu,“ říká.

Rozjížděk bylo v průběhu pěti závodních dní letošní olympiády naplánováno až dvacet. „V Marseille ale moc nefoukalo, tak se jich odjelo nějakých patnáct. A nejlepších deset postoupilo do finálového dne, kdy se jede čtvrtfinále, semifinále a potom finále pro poslední tři. Bohužel Kačce, která před finálovým dnem byla pátá, se čtvrtfinále vůbec nepovedlo, takže skončila devátá, ale to je pořád super výsledek,“ komentuje Karel Lavický.

Čtěte také

Na hod kuželkou přesedlal po úrazu někdejší Muž roku a lyžař Martin Zach. Sní o paralympiádě

On sám se v olympijských závodech do první desítky nedostal. „Moje výsledky z olympiád se pořád zlepšovaly, tak jsem měl naplánováno, že za nějakých dalších pět olympiád už budu na bedně,“ směje se. „Vždycky jsem říkal, že budu surfovat tak dlouho, dokud Jaromír Jágr bude hrát hokej. No, nevyšlo to.“

Svých necelých čtyřicet let považuje windsurfař za hraniční věk. „Byl jsem v olympijské třídě iQFoil jedním z nejstarších závodníků. Bylo tam několik mých vrstevníků a například jeden Řek se ještě na olympiádu dostal, ale myslím si, že teď přichází hodně silná mladá generace závodníků, kteří už odmala začali jezdit na foilech,“ doplňuje.

Současná olympijská třída iQFoil je od té dřívější RS:X hodně odlišná. „Je to jiný typ windsurfingu, protože celý plovák i s plachtou letí nad vodou a ve vodě je jenom takové letadélko, taková křidélka, která to celé nesou nad hladinou. Takže tato mladá generace má velkou výhodou, jestliže na tom už začínala,“ popisuje Karel Lavický.

Celý rozhovor s olympionikem a vicemistrem světa ve windsurfingu Karlem Lavickým si poslechněte online.