Za houbu považují i záchodovou štětku. Aplikacím na určování hub v mobilu se nedá věřit, říká odborník

2. srpen 2023

Mykotoxikologie se nevyučuje na žádné z našich vysokých škol. Jaroslav Klán ji studoval převážně ze zahraničních knih. Z obecné lékařské toxikologie si udělal atestaci, která trvala čtyři roky, a stal se vědeckým pracovníkem a odborníkem na otravy houbami a rostlinami.

Jaroslav Klán řeší akutní případy intoxikace houbami a rostlinami, ke kterým dochází po celé republice. Plní jakousi „servisní funkci“ pro různá zdravotnická zařízení. „Je to logické. Když se někdo otrávený objeví někde v okresní nemocnici v České Lípě, pro jeho ošetřujícího lékaře je to něco, s čím se setkává jednou za pět, deset let, kdežto já řeším zhruba 400 otrav ročně,“ říká.

Například v roce 2022 bylo podle něj případů velmi mnoho. „Řešili jsme okolo 750 otrav houbami. Pro mě to byl těžký rok, zatímco pro houbaře byl výborný. Každý si mohl nasušit a zamrazit, protože houby rostly krásně,“ komentuje.

Jaroslav Klán

Lidé houby vnímají především jako pochutinu, ale jedlé druhy jsou také zdravou a dietní potravinou. Zajistí pocit nasycení, obsahují minimum tuku, zato nepostrádají bílkoviny, vitamíny ani minerální látky. „Houby obsahují selen, který neobsahuje žádná jiná rostlina. Přitom naše populace je na něj deficitní,“ připomíná Jaroslav Klán.

V prospěšnost některých hub věří i lidové léčitelství. „Žádná houba, byť věřím, že mají léčivé účinky, ještě nebyla zařazena v oficiálním lékopisu. Teď se ale hodně zkoumají lysohlávky, které obsahují látky na léčení úzkostných stavů a depresí. Zjistilo se, že je to velmi účinná látka a dovede depresi odstranit trvale, nebo na velmi dlouhou dobu. Ale depresí je samozřejmě mnoho druhů, takže na každou to nemusí fungovat,“ doplňuje Jaroslav Klán.

Příznaky otravy až za několik hodin

Jiné houby jsou však nebezpečné. Otrava může mít různou podobu. „Mnozí se s lehkou formou setkali, když sáhli vedle a vzali muchomůrku nebo václavku, kterou neuvařili. Nestalo se nic jiného, než že si blinkli, dostali spíše psychický průjem a tělo se té houby zbavilo. Stačí se vyzvracet, užít živočišné uhlí a zapít ho půl litrem až litrem čaje,“ popisuje odborník projevy otrav lehčího typu. 

Po požití smrtelně jedovaté houby nemusí podle něj vždy dojít k úmrtí. „Třeba pro stokilogramového člověka daný druh není smrtelně jedovatý, ale když totéž pozře jeho pětileté dítě, vážící patnáct kilogramů, může zemřít,“ vysvětluje.

Čtěte také

Hlavní nebezpečí jedovatých hub tkví v takzvané dlouhé době latence. „Od požití pokrmu do prvních příznaků uběhne dlouhá doba, až deset hodin. Takže sníte jedovatý pokrm třeba z muchomůrky zelené k obědu, ale teprve v osm hodin večer se objeví první příznaky v podobě velkého průjmu. Mezitím jste ale ještě odpoledne jedli vajíčka, takže jdete s podezřením na salmonelu k lékaři. Staly se bohužel případy, kdy lékař špatně stanovil diagnózu, léčil průjem a za dalších deset hodin přišlo rapidní poškození jater, případně ledvin,“ uvádí Jaroslav Klán.

Mezi lidmi se tradují různé „zaručené“ návody, jak poznat jedovatou houbu. Někdo například tvrdí, že jedovaté houby nejsou červivé ani okousané od červů. Podle Jaroslava Klána je to nesmysl.

„Je potřeba sednout si a naučit se houby poznávat. Dřív to vždycky babička naučila dceru, dcera děti a tak dále. Bylo to třeba jen deset druhů, ale ty všichni členové rodiny znali pořádně. Přesně poznali rozdíly. Houby jsou proměnlivé, stačí, když na ně spadnou tři listy, a už mají jinou barvu,“ připomíná odborník.

K moderním aplikacím v mobilních telefonech na určování hub je velmi skeptický. „Jsem velkým nepřítelem aplikací v mobilu. Vždycky jednu ukazuji v praxi mým studentům. Vyfotím záchodovou štětku a aplikace mi ukáže, že to je pět druhů hub, mezi nimi jedovaté i jedlé, to prostě nejde,“ vypráví a doporučuje návštěvu mykologických poraden, kde odborníci každému houbaři dobře poradí.

Celý rozhovor o jedovatých houbách s mykologem a toxikologem Jaroslavem Klánem si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.