Z Masarykova náměstí vmžiku Adolf Hitler Platz. Archivní zápis ukazuje, jak rychle skončila demokracie

12. březen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03082316.jpeg

Obrovský prostor bez oken plný regálů s krabicemi a knihami se skrývá v budově na Rudolfovské třídě v Českých Budějovicích. Sídlí zde totiž pobočka Státního okresního archivu. Do jednoho depozitáře se vejde zhruba kilometr archiválií, ale celá budova má kapacitu až na dvacet kilometrů starých spisů.

Samotný depozitář, v němž se musí udržovat teplota mezi 17 a 19 stupni a vlhkost kolem 50 procent, je veřejnosti nepřístupný, ale každý může přijít do badatelny a vyžádat si materiály k nějakému tématu. Úkolem archivářů pak je zorientovat se v kilometrech materiálů a zájemci přinést to, co potřebuje.

V budějovickém archivu je například možné najít dokumenty z doby kolem 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace. „Když přijdete jako badatel, můžete si půjčit třeba denní tisk. Máme noviny, které vycházely v Českých Budějovicích, i celostátní noviny v češtině a němčině. Je zajímavé to porovnávat. Z originálních archiválií jsou pak klíčovým zdrojem materiály tehdejšího okresního úřadu a máme také písemnou agendu městského úřadu, kde je důkaz o tom, jak rychle může skončit demokracie,“ říká ředitel Daniel Kovář.

Zalistovat je možné tenkým albem s fotografiemi. „Na nich je vidět to, co se obecně ví, tedy že 15. března 1939 bylo velmi nevlídné počasí. Snímky zachycují zasněžené střechy, louže na dlažbě budějovického náměstí a pochodující německé vojáky při nástupu. Také je tu fotografie z jednání německých velitelů s vůdčími představiteli městské správy, je na ní vidět budějovický představitel nacistické strany Friedrich David, který se právě ujal správy města jako takzvaný vládní komisař,“ ukazuje Daniel Kovář.

V českobudějovické pobočce Státního okresního archivu jsou dochované zápisy ze schůzí městské samosprávy v takřka kompletní řadě od poloviny 16. století. Rokem 1939 to ale najednou končí. Poslední řádná kniha končí zápisem z 6. března 1939 a pak už následuje jenom tenký svazeček, který podle Daniela Kováře právě zachycuje náhlý zánik demokracie.

„Sice je to nadepsáno Usnesení městského zastupitelstva ze 17. března 1939, ale už to byla jenom taková formalita, protože třetí den vládl našemu městu komisař David. A ten se rozhodl přejmenovat některé ulice a náměstí tak, aby to lépe vyhovovalo nacistického režimu,“ připomíná archivář.

Českobudějovická pobočka Státního okresního archivu. Na snímku ředitel Daniel Kovář

Friedrich David 17. března 1939 napsal: Panu starostovi města, oběma pánům náměstkům a ostatním pánům členům městské rady a městského zastupitelstva. Po poradě se směrodatnými politickými kruhy si přeji jako komisař města Budějovice přejmenování následujících ulic a náměstí: náměstí Masarykovo na Adolf Hitler Platz náměstí, třída dr. Beneše na Konrad Henlein Strasse třída, Wilsonovo náměstí na Hermann Göring Platz náměstí a ulice 28. října na Schiessstattgasse.

Masarykovo náměstí bylo dnešní náměstí Přemysla Otakara II., třída dr. Beneše je dnešní Pražská a Wilsonovo náměstí se nacházelo na začátku dnešní Lidické třídy, kde nyní stojí Jihočeská vědecká knihovna.

O přejmenování ulic se nevedla žádná debata. „Vládní komisař David už byl nejmocnějším člověkem ve městě. Z vlastní vůle si svolal městské zastupitelstvo, a jak tady čteme dál, jenom si vyžádal podpis jakési prezenční listiny a tím potvrzení kladných odpovědí,“ doplňuje Daniel Kovář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová