Výpis z rejstříku lásek a Co je třeba k životu – písničky pro svou první desku natáčel Ivo Jahelka v budějovickém rozhlase
V souvislosti s nedávným českobudějovickým rozhlasovým koncertem jindřichohradeckého písničkáře a advokáta Iva Jahelky si vybavuju jeden malý, ale milý zážitek. Bylo to v poledne třetí květnové soboty, kdy bylo rozhlasové studio otevřeno veřejnosti a Ivo Jahelka v rámci celodenního hudebního programu spolehlivě pobavil svými zhudebněnými soudničkami zcela zaplněný studiový sál.
V první řadě seděl jeden školák s maminkou a všechny písničky si s doktorem Jahelkou zpíval, znal ty texty nazpaměť. To mě fascinovalo, jak si malý chlapec našel cestu k písničkám, které vycházejí z trošku jiného světa. Zároveň to byl důkaz toho, jak široká je obliba Iva Jahelky a specifického žánru, jehož je on unikátním představitelem.
Zmiňuju tuto čerstvou zkušenost také z toho důvodu, že zakrátko, osmnáctého červencového dne, oslaví rodák z Dačic sedmdesátiny.
Vztah Iva Jahelky a českobudějovického rozhlasového studia je pojivý. Vždyť zde, ještě v osmdesátých letech, natočil dvě písničky pod dohledem legendárního režiséra Vaverky pro svou debutovou malou desku.
Jak zavzpomínal Ivo Jahelka: „České Budějovice byly tehdy líhní skvělých folkařů. Tehdy se tady pořádal velmi dobrý festival Písničkáři a tam jsem dostal nabídku natočit dvě písničky.“ Doplňuji, že ty písničky červencového jubilanta Iva Jahelky se jmenují Co je třeba k životu a Výpis z rejstříku lásek. A tou druhou vás, milí posluchači, pozdravím.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.