Vypálené vesnice i vzpomínky na stromek pro letce. Archeolog Tomáš Pancíř prozkoumal stopy druhé světové války ve Finsku

Jak vysvětluje Tomáš Pancíř, Finsko prošlo během druhé světové války různými fázemi konfliktu se Sovětským svazem, ale později i s ustupujícím Německem, jemuž vypovědělo smlouvy. Hitlerova armáda, která do té doby využívala četná vojenská letiště a zařízení právě na území Laponska, pak po sobě zemi prakticky vypálila.

Původní obyvatelstvo složené ze Sámů a Laponců dodnes trpce nese, že přišlo o své domovy a tradiční, pastevecký způsob života. Ve vylidněné krajině přesto stále žijí pamětníci událostí z doby před tři čtvrtě stoletím. A o své vzpomínky i pohostinnost se s českým badatelem ochotně podělili.

„Ty kontakty byly úžasné. Místní jsou přátelští, byli ohromně zvědaví na to, co Čech v jejich krajině dělá a co zkoumá. Prováděli nás tam, kolega pořádal mítinky s pamětníky, kteří ještě vědí, jak tam vojenské základny fungovaly, nebo si vzpomínají, jak tatínek řezal pro německé letce stromek v lese, aby měli alespoň nějaké Vánoce,“ tlumočí Tomáš Pancíř.

Čtěte také

V hrázích chorvatských Plitvických jezer se skrývalo mnoho nebezpečných min. Odklízeli je čeští vojáci

„Ale pak tam jedete místy, kde stávaly – jako tady v Sudetech – vesnice o padesáti, sto domech a teď tam stojí ty domy dva. A dozvíte se, že celá vesnice byla odcházející německou armádou vypálena. Oblasti, kde žily tisíce lidí, jsou dnes bohem zapomenutá, pustá místa,“ líčí archeolog války.

Obyvatelé severovýchodu Finska měli špatnou zkušenost jak s Němci, tak i s Rusy. A ta v paměti národa zůstává i teď, v době rusko-ukrajinského konfliktu. „Obavy jistě panují,“ říká k tomu badatel, „finský národ je ale ohromně soudržný v přesvědčení, že je třeba bojovat proti agresorovi a podpořit i zemi, která je agresí aktuálně zatížená.“

A přidává jednoduchý příklad: „Je to dobře vidět na takových případech, jako jsou dvě proti sobě položené benzinky, jedna má ruského majitele a druhá je finská. U té finské život jede, lidi tam tankují, je tam napěchováno, zatímco přes silnici stojí jenom prodavačka. To je v kostce, jak se tam – zejména při východních hranicích a na severu země – Finové stavějí ke všemu, co je ruské.“

A co archeolog novodobých válečných konfliktů Tomáš Pancíř ve Finsku našel? Jak obtížné bylo navštívit stávající vojenské základny a proč si nenechal ujít ani žádné setkání se soby? Celý rozhovor si poslechněte online.