„Vy jste mě chtěla slyšet zpívat? Tak mě uslyšíte.“ To byl začátek dlouholetého přátelství mezi Emou Destinnovou a její obdivovatelkou Marií Martínkovou

2. červen 2024

V magazínu Vltavín připomeneme příběh jihočeské rodačky Marie Martínkové. Pokud nevíte, kam toto jméno zařadit, zkuste si najít román Strážská černá paní, jehož je autorkou, a také fakt, že byla asistentkou a společnicí operní pěvkyně Emy Destinnové.

Asi každý zná ze svého mládí situaci, kdy vzhlížel k nějakému umělci a toužil se s ním setkat. A co když se obyčejného člověka z Českých Budějovic zničehonic mezinárodně slavná a uznávaná hvězda zeptá, zda se nechce stát jeho pracovním společníkem, asistentem, případně ředitelem nějakého objektu?

Fantazie, pohádka, bláhové snění? Životní příběh Marie Michálkové a Emy Destinnové dokazuje, že se něco takového mohlo skutečně stát.

V archivu českobudějovického rozhlasového studia se skrývá několik záznamů z let 1968 a 1972, které pořídili a upravili Lubomír Soukup a Ludvík Mühlstein. Je na nich hlas Marie Martínkové a příběh skoro jako z pohádky.

Na počátku dlouholetého přátelství mezi Emou Destinnovou a Marií Martínkovou byla slova operní pěvkyně k obdivovatelce, která se nedostala na vystoupení: „Vy jste mě chtěla slyšet zpívat? Tak mě uslyšíte.“

Marie Martínková také studovala zpěv a osudovou souhrou okolností se stala společnicí a asistentkou slavné pěvkyně Emy Destinnové. Prožila s ní podstatnou část její kariéry i mnohé cesty do zahraničí. Později byla také ředitelkou zámku Emy Destinnové ve Stráži nad Nežárkou. A ještě později spisovatelkou.

A aby ta osudovost byla potvrzena, přidáme dvě data. Ema Destinnová zemřela 28. ledna 1930. Marie Martínková, později už Michálková, zemřela 28. ledna 1972.

Spustit audio

Související