Vodní policisté, kteří se dokonale proměňují, i rákosníčci se šnorchlem. To je hmyz jihočeských rybníků

14. leden 2022

Jihočeské rybníky nejsou jenom pro kapry. Anebo neměly by být. Pokud se o ně staráme tak akorát, nabízejí pestré životní prostředí pro celou škálu organismů. Patří mezi ně i vodní hmyz. Na ten se specializuje vědec Vojtěch Kolář z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích a zároveň pedagog Jihočeské univerzity.

Slabost má třeba pro potápníky, kteří jsou u nás ohroženým druhem. Byla by jich škoda. Nejen proto, že jejich existence je provázána s ekosystémem, kde plní úlohu jakési vodní zdravotní policie – jako největší hmyzí dravci v našich vodách napadají slabé jedince, a ačkoli měří jen kolem dvou centimetrů, dokáží ulovit i malou rybu.

Biolog Vojtěch Kolář

Zajímaví jsou potápníci ale i tím, že za svůj život vystřídají několik úplně odlišných podob. „Patří do skupiny, která prodělává takzvanou proměnu dokonalou. To znamená, že ve svém vývojovém cyklu mají stádium kukly,“ vysvětluje Vojtěch Kolář.

Ještě předtím ale na sebe potápníci berou podobu vodní larvy, která vypadá jako stonožka s velkými kusadly, a i ona zdatně loví. Jakmile doroste do určité velikosti, hormony jí dají vědět, že je čas vylézt nad hladinu.

„Tam si larva najde vhodné místo, například pod kamenem, udělá si komůrku a přemění se v kuklu. Takto vydrží určitý čas – buďto během léta, kdy je to svým způsobem adaptace na sucho, anebo naopak v ní přečká zimu. Pak se z ní vylíhne dospělec, který už vypadá jako brouk, a ten jde zase zpátky do vody,“ líčí entomolog.

Šnorchlující rákosníček

U některých brouků to je obráceně, larvy jsou suchozemské a až dospělci jdou do vody. „Nebo ještě jinak: larvy jsou vodní a dospělci jdou ven a žijí v příbřežní zóně mezi vodou a souší,“ směje se Vojtěch Kolář.

„A pak je tady ještě takový extrém, to jsou mandelinky zvané rákosníčci. Jsou měděně zelené a jeden jejich rod se chová tak, že larvy žijí na kořenech a stoncích pod vodou, tam nabodávají stonky a pomocí nich dýchají kyslík. Používají je jako šnorchl.“

I dospělí broučci pak žijí na stoncích pod hladinou. Ven se rákosníčci podívají jenom, když potřebují najít novou rostlinu, protože si tu starou snědli. Anebo když se jim tam nelíbí a potřebují si najít novou lokalitu. Pak si na ni tito dosud vodní živočichové – hádejte co – přelétnou! I takto rozmanitý je život brouka a je zajímavé si to uvědomit ve srovnání s člověkem. Jen si představme, že bychom všichni dospěli, sebrali se a odešli do vody…

A teď budu vegetarián!

Hmyzí říše nabízí i další více či méně uvěřitelné příběhy. Příkladem toho, jak se brouk v průběhu života stane vegetariánem, je vodomil černý a černolesklý. „To jsou dva zástupci našich největších vodních brouků. Měří kolem pěti centimetrů a i přesto, že jsou zavalití, umějí dobře létat. Ale protože létají většinou v noci, tak se s nimi běžně nepotkáváme,“ říká přírodovědec.

Jejich larvy popisuje jako tlusté housenky s mohutnými čelistmi. „Specializují se na lov šneků. Ve vodě hledají různé okružáky, plovatky a dokáží se jim vpáčit do ulity a nemilosrdně je sežrat. Ale potom se zakuklí a přemění na dospělce – a ti začnou být býložraví. Živí se pak rostlinnými zbytky, například listy napadanými do bahna na dno. Taková změna stylu výživy je u brouků docela častá,“ dodává Vojtěch Kolář.

Celý rozhovor s biologem Vojtěchem Kolářem nejen o broucích, ale i o rybách a dalších živočiších, kteří by kromě kaprů měli žít v jihočeských rybnících, si poslechněte online.

Spustit audio

Související