Většina zemědělské půdy je poškozená. Neuvážené hospodaření ohrožuje i lidské zdraví, varuje vědec

Profesor půdní mikrobiologie Miloslav Šimek z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích varuje, že kvalita půdy je dalším Damoklovým mečem nad naší hlavou. Jenže méně nápadným, než jsou třeba energie nebo válka. A tak mu nevěnujeme dostatečnou pozornost.

„S půdou je ten problém, že její poškozování je plíživé, pomalé a není na první pohled vidět. Zemědělci ale dobře vědí, že aby udrželi vysoké výnosy, musejí dnes mnohem víc hnojit než před dvaceti, třiceti lety. A to souvisí s nekvalitou půdy,“ upozorňuje Miloslav Šimek.

Miloslav Šimek|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Na většině území České republiky je podle něj půda obhospodařována intenzivním průmyslovým zemědělstvím. „A to půdu ve většině případů poškozuje, protože jde o to získávat co nejvyšší výnosy, co největší užitkovost hospodářských zvířat, a řekl bych dokonce, za každou cenu,“ komentuje.

Zároveň to znamená, že se do půdy musí dodávat velké množství výživy. „U nás je navíc katastrofální nedostatek organických hnojiv, jako je přírodní hnůj a kompost, tak se používají velké dávky hnojiv průmyslových,“ doplňuje půdní specialista.

Kromě umělých hnojiv se u nás pole v hojné míře takzvaně ošetřují pesticidy. „Já mám problém s tím slovem ošetřovat, protože to znamená dělat někomu, nebo něčemu dobře. Ale tady jde o úplný opak a obrovský problém,“ zlobí se profesor Miloslav Šimek.

Problém vzniká jeho slovy zvlášť u produkce pšenice a řepky, protože ty se u nás v intenzivním zemědělství pěstují nejvíc. „Pesticidy zčásti zůstávají v půdě, částečně se vypaří do vzduchu a část se jich vyplaví do podzemních vod. Tím se dostávají do koloběhu v přírodě a znečišťují vzduch, pitnou vodu i potraviny,“ uvádí.

Čtěte také

Milujte svého krtka a také žížaly a hnůj! Vyhněte se chemii, doporučuje zahrádkářům půdní biolog

A nejsou to jenom pesticidy, co v důsledku ohrožuje zdraví člověka. Miloslav Šimek připomíná i antibiotika. „Jako vyspělá společnost je používáme už desítky let, ale ony se nerozkládají úplně, kolují v přírodě a původci chorob, bakterie a houby, už si na ně zvykli. Antibiotika na ně přestávají fungovat. Tím pádem pak některá nepomohou ani člověku,“ vysvětluje.

Tento problém souvisí i s živočišnou výrobou. „Antibiotika se u nás používají i v ní. Především tam, kde jde o výnosy a zisk. A bohužel často preventivně. Čili zvířeti ještě nic není a už dostane antibiotikum, aby náhodou neonemocnělo. I když je snaha to regulovat, úniky antibiotik do prostředí jsou stále markantní a dopad je jasný. Ztrácí se účinnost antibiotik nejenom pro člověka, ale i pro ta hospodářská zvířata,“ říká akademik.

Člověk tedy podle něj tímto neuváženým hospodařením ohrožuje sám sebe. „Zastánci intenzivní formy zemědělství vám řeknou: No, ale my vás přece živíme. Jistě, toto hospodaření opravdu produkuje velké množství potravin, ale musíme dodat: Za jakou cenu...“

Celý rozhovor s profesorem Miloslavem Šimkem o půdě a její (a tím pádem i naší) budoucnosti si poslechněte online. Uslyšíte mimo jiné několik zásad platných i pro zahrádkáře.