Věra Hlaváčková: Šok 21. století
Jedu ráno do práce autobusem, hledám a šmátrám v kabelce a najednou se mi zastaví srdce a já zažívám šok 21. století. Zapomněla jsem si doma mobil!
První myšlenka je, že vystoupím a vrátím se pro něj, ale to bych přišla pozdě. Zůstávám sedět a panika mi nedovoluje přemýšlet. Co budu bez mobilu celý den dělat?
Když se uklidním, tak mi dojde, že na počasí se můžu podívat z okna, bez politiky budu mít mnohem hezčí den a když bude někdo opravdu něco potřebovat, zavolá znovu anebo napíše esemesku.
Jediný problém je, že odpoledne mám schůzku s kamarádkou, tak snad se nic nestane a bude tam. Mám dneska naštěstí hodinky, které moc často nenosím, protože mám přece mobil, který ukazuje čas i na Islandu.
Zkouška v divadle šla překvapivě dobře a utekla jako voda. Trochu mě zarazilo, že po pauze zkouší ještě kolegové, ale nějak mi to neseplo.
Kouknu na hodinky a je přesně půl druhé. Skvělé, Lenka nikdy nechodí pozdě. Čekám deset minut, dvacet minut, nic. Jestli mi volala, že jí do toho něco vlezlo, tak se to zrovna dneska ani nedozvím.
Po půl hodině jdu na městskou a odjíždím domů, naštvaná. Doma na mobilu žádný vzkaz, prostě nic. Ovšem za chvíli volá Lenka: „Ahooj, kde jsi? Už na tebe čtvrt hodiny čekám!“ Trochu mě vyvede z konceptu, ale jen na chvíli. „Já jsem na tebe čekala půl hodiny.“
„Jak to? Vždyť ti zkouška končí v půl druhý a teď je tři čtvrtě na dvě.“ Kouknu na svůj mobil a opravdu. Kouknu na své hodinky a tam je o hodinu víc. Tři čtvrtě na tři. A vtom mi to dojde. Nepřetočila jsem si hodinky na zimní čas. Mobil to přece dělá automaticky.
Související
-
Věra Hlaváčková: 17. listopad
Měla jsem to štěstí, že jsem sametovou revoluci zažila na vlastní kůži a byla to úchvatná doba.
-
Věra Hlaváčková: Tady bydlím já
Naše chalupa je na krásném místě v Novohradských horách. Nebýváme tam přes zimu, takže se zvířátka domnívají, že je to jejich, a pokaždé neblaze nesou příjezd vetřelců.
-
Věra Hlaváčková: Sci-fi
Uvařila jsem skvělé jídlo, ale nějak to nechutnalo tak dobře, jak by mělo. Přece jsou tam drahé, dobré ingredience, nešetřila jsem. Tak to nechápu!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
