Věra Hlaváčková: 17. listopad
Měla jsem to štěstí, že jsem sametovou revoluci zažila na vlastní kůži a byla to úchvatná doba.
17. a 18. listopadu 1989 jsem stála v davu pod „koněm“ a kolem nás železné obludy, které čekaly na rozkaz na nás stříkat. Moji kamarádku zatkli, sebrali jí občanský průkaz a přichystaným autobusem ji spolu s dalšími demonstranty odvezli asi 30 km za Prahu a tam je uprostřed lesa postupně vyhazovali ven.
Mnozí šli pěšky domů celou noc a pak se museli přihlásit na policii pro svoji občanku a měli záznam, že se účastnili nelegálního sdružování.
Byla jsem v angažmá v Mahenově divadle v Brně a to bylo spolu s vysokými školami centrem stávky v moravské metropoli.
Divadlo nehrálo, ale pořádaly se v hledišti té noblesní, zlaté budovy schůze a mítinky.
Scházeli se tam lidé, kteří měli na komunistický režim stejný názor, chtěli změnu a nebáli se. Zažila jsem takovou soudružnost a podporu. Byli jsme na stejné lodi a nevěděli, jestli se nepotopíme.
Studenti spolu s umělci vyjížděli do menších měst, vystupovali na náměstích a mluvili o tom, proč stávkujeme a co chceme. Téměř jsme nespali a nejedli. Pamatuji si, jak nám babičky nosily napečené buchty a teplé jídlo a taxikáři na nás sami čekali a vozili nás zadarmo domů, když už jsme se tam dostali.
Byli jsme plni odhodlání, nadšení, zapálení pro to bojovat za svobodnou zemi. Nádherná sametová revoluce, která dobře dopadla. Mnohokrát jsem přemýšlela o tom, co by se mi asi přihodilo, kdyby se nepovedla.
Opět si to vítězství připomínáme a já se vždycky raduji. Moje dcera mluví několika jazyky, protože je může používat, má mnohem větší přehled, protože procestovala svět, nebojí se říct, co si myslí a nezavřou ji za to, že má dlouhé vlasy, tetování nebo křížek na krku.
Možná není demokracie bez chyb, ale jak jinak se mají miliony lidí mezi sebou domluvit?
Ještě jsme nic lepšího než demokracii nevymysleli a tak se z ní těšme a oslavujme ji.
Související
-
Věra Hlaváčková: Tady bydlím já
Naše chalupa je na krásném místě v Novohradských horách. Nebýváme tam přes zimu, takže se zvířátka domnívají, že je to jejich, a pokaždé neblaze nesou příjezd vetřelců.
-
Věra Hlaváčková: Sci-fi
Uvařila jsem skvělé jídlo, ale nějak to nechutnalo tak dobře, jak by mělo. Přece jsou tam drahé, dobré ingredience, nešetřila jsem. Tak to nechápu!
-
Věra Hlaváčková: To je moje
Miluju podzim. Procházky ve spadaném listí, pohledy do barevných lesů a taky sběr toho, co nám příroda dopřála. Problém nastane, když se nemůžete domluvit, komu to patří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
