Věra Hlaváčková: To je moje
Miluju podzim. Procházky ve spadaném listí, pohledy do barevných lesů a taky sběr toho, co nám příroda dopřála. Problém nastane, když se nemůžete domluvit, komu to, co chcete sebrat, vlastně patří.
Třeba jablka ze sousedovic stromu. Když spadnou k nám na zahradu, tak si je přece můžu sesbírat, i když kmen stromu je na druhé straně plotu. Možná se vám stalo, že soused byl jiného názoru, vyhrožoval, hádal se nebo se v noci vplížil k vám do zahrady a posbíral si přece SVOJE ovoce.
Dřív nikdo neřešil, komu co patří, přece všechno bylo všech, takže kdo nekradl, okrádal svou rodinu. Dnes je všechno soukromé a vy se bojíte zastavit autem u lesa a jít na houby, trhat kytky na louce, protože pán vyběhne a nadává, že louka je jeho a vy máte vypadnout. Za bivakování a spaní venku vás téměř zatknou.
Máme cihlovou bytovku s devíti byty, takže se všichni známe. A taky máme společnou zahrádku a na ní plodný ořešák, který na podzim pouští na zem krásné ořechy a my všichni je po troškách sbíráme.
Najednou koukám a u stromu stojí cizí pán a má už dva pytle plné našich ořechů. Jala jsem se vehementně dožadovat vysvětlení. A on úplně bezelstně povídá: „Ten strom jsem tady před dvaceti lety sázel JÁ, takže jsou to moje ořechy.“ Já na to: „Ale už tady nejmíň deset let nebydlíte.“ Pán jen lhostejně pokrčil rameny a sbíral klidně dál.
A pak mi to došlo – pán nekrade, pán jen sklízí, co zasel.
Související
-
Věra Hlaváčková: Rozhlas
Rádio bylo pro nás velmi důležité a hrálo doma celý den. Máma ho nevypínala, ani když odcházela pryč. „Vždyť zase přijdu,“ říkávala.
-
Věra Hlaváčková: Úvaha o konzumu
Ptala jsem se sousedky na vesnici, co budou dělat o víkendu, a hrdě mi odpověděla – jedeme do supermarketu nakupovat. Samozřejmě každý chce to, co nemá.
-
Věra Hlaváčková: Přátelé
Říká se, že vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá. Pokud jste mladí a vyvíjíte se nejen fyzicky, ale i mentálně, je jasné, že přirozeně měníte svoje postoje a názory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
