Věra Hlaváčková: Počasí
Byli jsme v zimě v Africe, abychom se zahřáli. Tam rozlišují jen snesitelné teplo, anebo nesnesitelné. U nás máme výhodu, že se roční období střídají, takže můžeme být neustále nespokojení a své nálady a nepokoje svádět na špatné počasí.
Letos bylo hnusné, studené a deštivé jaro. Pak začalo být ukrutné teplo. Tropické dny už v červnu, v červenci padají teplotní rekordy. To je hrůza, to dusno, nedá se dýchat... Po zimě se vždycky těšíme na teplo. A když teploučko přijde, začne nám vadit, že je moc teplo. Vždycky je něčeho moc, anebo zase málo.
Dřív jsme sice poručili větru dešti, ale vlastně jsme nevěděli přesně, jaké počasí máme v ten konkrétní den očekávat. To se změnilo s novými technologiemi.
Naštěstí máme chytré telefony a v nich radary, které nám řeknou, kdy máme být naštvaní, kdy si máme vzít deštník a kdy se natřít opalovacím krémem. Zvlášť muži mají v těchto aplikacích zálibu.
Můj manžel přijde s pejskem z ranní procházky a já se ho zeptám, jak je venku? A on jde ke svému mobilu, otevře ho a přečte „Noo, je tam větrno a za hodinu začne pršet.“ Oznámí důležitě.
Náš pes je taky dobrý radar. Jakmile prší, otočí se a chce domů, nesnáší déšť. Můj manžel nakonec ani nemusí vytahovat mobil, aby zjistil, jak je venku.
Já jsem šťastná, že se střídá teplo a zima, protože každé období má nějaké své kouzlo. Nacházíme se uprostřed nejpříjemnějšího období roku. Jsou prázdniny, máme dovolené, sluníčko, koupání, opalování… Tak si to užijte a radujte se z tepla, z komárů, z pocení a nestěžujte si. Protože už za chvíli - uteče to rychle - přijde sychravý podzim.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
