Věra Hlaváčková: Paměť
Bohužel se věkem všechno opotřebovává, znáte to... klouby, zrak, močová trubice, ale nejhorší je ta paměť.
Vždycky jsem si špatně pamatovala jména, ale teď už mám problémy oslovit své kolegy a s těmi, co jsou u nás noví, zůstávám jen u „ahoj“ a čekám, kdo je osloví první. Nejhorší je, když někoho potkáte, on vás srdečně pozdraví a vy vůbec nevíte, kdo to je a kam ho zařadit.
Ted jsem si kupodivu vzpomněla na vtip: Potkají se dva staříci po šedesáti letech od maturity, chvíli se na sebe dívají a pak ten jeden povídá: „A kterej ty seš?“ A ten druhej po chvíli odpoví: „A dokdy to potřebuješ vědět?“
Tak, tak špatně na tom zatím nejsem, ale stalo se mi, že jsem si v pekárně stoupla do fronty a když na mě přišla řada, tak jsem nějak zazmatkovala a nebyla jsem schopna pojmenovat tu věc, kterou chci. „Víte, já chci takovou tu kulatou věc, co je v ní marmeláda,“ snažila jsem se. A tři lidi za mnou ve frontě radostně zvolali...KOBLIHU.
Asi byli šťastní, že si vzpomněli a že se na ně ještě dneska dostane.
Pořídila jsem si prášky na podporu mozkové činnosti. Hned jsem se cítila lépe, a tak jsem je čtyři měsíce zobala, až došly. Přišla jsem do lékárny, že potřebuji pomoc. „Víte, měla jsem prášky na paměť, bohužel jsem vyhodila krabičku, ale dlouho jsem je brala, jsou skvělý, ale nemůžu si za boha vzpomenout, jak se jmenujou.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
