Věra Hlaváčková: Co se v mládí naučíš

27. říjen 2021

Rozhlasový sloupek

Stojím u přechodu pro chodce a čekám na zelenou. Najednou koukám, maminka se dvěma malými dětmi si to štráduje na červenou… A já si pomyslím něco peprného o rodičích a výchově.

Vzápětí si, ale vzpomenu, jak jsme byli v Římě. Obrovská křižovatka plná aut a Italové v klidu přecházejí na červenou. Na zelenou jsme čekali jen my dva s manželem a další pár z Německa.

Když se doprostřed křižovatky vydala stará paní s hůlkou, všichni čtyři jsme hrůzou otevřeli pusu a báli se nejhoršího, v nejlepším případě jsme očekávali troubení, nadávky a typická italská gesta. Nic takového se nestalo. Paní šla pomalu a opatrně, auta zastavovala, řidiči v klidu počkali, až babička přejde, a pokračovali v jízdě.

Když se na našem semaforu konečně objevila zelená a my cizinci spokojeně vyrazili, klepali si na čelo a málem nás přejeli.

V hotelu jsem to zděšeně a barvitě vyprávěla. Recepční mě poslouchala a shovívavě se usmívala, načež nám poradila, ať děláme to, co místní a přežijeme. Měla pravdu.

Když jsem byla chudá studentka, tak mě chytil příslušník SNB - Sboru národní bezpečnosti - dnes policajt - jak jdu na červenou a dal mi vybrat: Buď vám dám pokutu, nebo tu křižovatku projdete desetkrát. Na pokutu jsem neměla, takže výběr byl jasný.

Byla to dvojitá křižovatka, musela jsem přejít na zelenou na ostrůvek uprostřed, pak tam počkat na další zelenou, která mě dovedla na opačný chodník, a znovu zpátky. Pan příslušník se evidentně bavil a na prstech mi počítal, kolikrát už jsem přešla.

Strávila jsem procházením na zelenou stále dokola nejmíň hodinu, ale zato si celý život pamatuju, na kterou barvu můžu jít a na kterou mám stát.

autor: Věra Hlaváčková | zdroj: Český rozhlas

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Věra Hlaváčková: Náš bližní

Můj otec byl holubář, choval poštovní holuby a jezdil s nimi na závody. Kamkoli jste je odvezli, tak oni se spolehlivě vrátili zpátky domů.

Přehrát
Věra Hlaváčková: Nevděk

Vím bezpečně, čím bych nechtěla být. Nechtěla bych být počasím. Počasí se nikdy nikomu nezavděčí. Ráno vstáváte, vykouknete z okna a už máte špatnou náladu.

Přehrát
Věra Hlaváčková: Identita

Vstávat brzy a jít k zubaři, mi připadá jako jeden z nejhorších scénářů začátku dne. Jedete trolejbusem a každou zastávku se přemlouváte, abyste zůstali a nevystoupili.

Přehrát