Velká změna se sečte z malých. O tom je přesvědčená mladá Jihočeška, která získala cenu za své ekologické aktivity

Letos porota ocenila tři lidi. Vedle zkušeného ekologa Jiřího Malíka za výjimečný počin při zadržování vody v krajině a biologa Mojmíra Vlašína za celoživotní přínos vybrala patnáctiletou Ludmilu Kozlovou z Prachatic. Zaujalo ji, jak vede děti k tomu, aby přemýšlely o životním prostředí a učily se nakládat s planetou udržitelně.

Lída převzala ocenění Ekozásek roku ještě jako deváťačka Základní školy Národní v Prachaticích. Po prázdninách pak nastoupila na Česko-anglické gymnázium v Českých Budějovicích. I v krajském městě s pomocí školy hledá malé parťáky do ekotýmu. Věří, že zásady udržitelného života je ideální vštěpovat dětem co nejdřív.

Je také přesvědčená, že velká změna nenastane tím, že ji udělá někdo velký, ale že vzejde od jednotlivců. „Hlavní myšlenka, kterou bych chtěla předat co největšímu počtu lidí, je, že každý z nás ovlivňuje svými každodenními rozhodnutími a činy to, co se bude dít v budoucnu. A to se netýká jenom přírody, ale i nás a našich potomků,“ říká.

Podle Lídy Kozlové totiž nejde o to myslet odděleně na ochranu přírody, ale chápat ji jako vlastní životní prostředí. A chtít ho pro sebe co nejzdravější. „Máme možnost si vybrat, jestli naše každodenní činy budou mít pozitivní, nebo naopak negativní dopad na životní prostředí. Každý z nás má vliv na budoucnost. Jestliže se rozhodneme své aktivity mírně pozměnit v šetrnější, můžeme představovat naději a inspiraci pro ostatní. Tyto změny se budou nabalovat a sčítat a budeme mít šanci na hezčí budoucnost,“ myslí si.

Čtěte také

Jeden strom vydá za pět klimatizačních jednotek, připomíná klimatolog Jan Pokorný

Co konkrétně tedy může udělat každý z nás a hned? „Například nosit si do obchodů vlastní nádoby na zeleninu, ovoce, pečivo, i k pultu s lahůdkami. Nakupovat lokální potraviny, které nezanechávají uhlíkovou stopu dovozem. Vybírat suroviny, na které bylo využito méně chemie, omezit živočišné výrobky a obecně neplýtvat čímkoli. Ať už jsou to potraviny nebo oblečení či nový mobil,“ odpovídá Lída Kozlová.

Ačkoli mluvíme o budoucnosti, de facto se tím v mnohém vracíme k moudrosti našich předků, protože oni tak žili. „Jednak měli blíž k přírodě a za druhé neměli takové možnosti. My máme tak vysokou kvalitu života, že přestáváme některé věci vnímat. Pro mě je jednou z vnitřních motivací to, že si vážím toho, jaké podmínky nám tato planeta poskytuje. Nejde ani tak o to vracet se zpátky, jsou tady nové technologie a nové věci, které nás mohou posunout k tomu, abychom se trochu uskromnili a přizpůsobili se tomu, co planeta nabízí,“ dodává.

Celý rozhovor s Ludmilou Kozlovou, čerstvou nositelkou Ceny Josefa Vavrouška za přínos ekologii, si poslechněte online.