Na věčné světlo a třeba také setkání s ledním medvědem se musí připravit vědci, kteří pracují v Arktidě
Arktické léto i polární noci na vlastní kůži každoročně poznává několik Čechů. Na souostroví Špicberky ve Svalbardu už deset let funguje Česká arktická výzkumná stanice. Její vedoucí Jan Pechar se teď na pár měsíců vrátil do Českých Budějovic, protože se mu narodil druhý potomek. V lednu ale zamíří zase zpátky za polární kruh.
Dlouhé období bez denního světla podle svých slov zvládá dobře. „V zimě je skutečně polární noc bez přirozeného světla, obzvlášť ve správním středisku Longyearbyen, kde žijeme. Tam je nautický soumrak. Musíte se s tím naučit pracovat. Základní je udělat si svůj režim,“ vypráví.
„Zima má určitou výhodu, protože když chcete světlo, tak si prostě rozsvítíte a později zase zhasnete. V létě, kdy slunce vůbec nezapadá, je to zhasínání samozřejmě komplikovanější,“ líčí život v jedinečné krajině s majestátními ledovci.
Právě letní režim s věčným světlem mnohým návštěvníkům a pracovníkům výzkumné stanice dělá problémy. „Člověka to láká, aby pořád něco dělal. Měli jsme také případy, kdy někteří skončili v nemocnici, protože prostě nemohli spát. Musíte si třeba nalepit na okno alobal, aby vám dovnitř nešlo světlo. Také je potřeba mít jednu místnost pouze na spaní,“ říká Jan Pechar.
Vědci přijíždějící na stanici musí projít speciálním výcvikem. Učí se například, co dělat při setkání s ledním medvědem nebo když je při výzkumu v terénu na ledovci zavalí lavina.
Jan Pechar není akademickým pracovníkem, na starosti má hlavně logistiku. „Staráme se o dům, terénní stanici i loď a několik člunů. Letos jsme navíc přikoupili velkou skladovací halu. Naším posláním je poskytovat zázemí vědcům. Jsme schopni je ubytovat, dopravit na místo výzkumu, posléze poskytujeme laboratoře nebo prostory pro zpracování vzorků. Staráme se vlastně o logistickou podporu v místě, kde je složitý terén a náročné povětrnostní podmínky,“ popisuje.
Celý rozhovor s vedoucím České arktické výzkumné stanice Janem Pecharem si poslechněte online.
Související
-
Vědci připravují přesun lidstva do Arktidy a Antarktidy. Možnosti pro život nabízejí, říká biolog
Lidí na planetě Zemi přibývá, už je nás osm miliard. Roste také průměrná teplota a celková ekologická zátěž. Vědci proto zkoumají možnosti osídlení chladných kontinentů.
-
Chodit všude s puškou bylo hodně zvláštní, říká reportérka o svém pobytu v Arktidě
K severnímu pólu se vydala reportérka Romana Lehmannová. Strávila dva týdny na arktickém souostroví Svalbard s vědci a studenty Jihočeské univerzity.
-
Nikdy mě nenapadlo, že budu vědcem. Myslel jsem, že ti musí být strašně chytří, směje se vulkanolog
„Chtěl bych se dostat do lifestylového časopisu s receptem na speciální bábovku, která by připomínala sopku.“ To je jeden ze snů Petra Brože, předního planetárního geologa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.