Jeden strom vydá za pět klimatizačních jednotek, připomíná klimatolog Jan Pokorný

I každá nevhodná úprava v městských parcích ve prospěch zpevněných ploch a na úkor zeleně může podle Jana Pokorného vést k dalekosáhlým důsledkům. „My lidé jsme rádi, že si neušpiníme boty, ale dopady na klima jsou velké,“ říká.

Jako negativní příklad uvádí Jindřichův Hradec. Jako pozitivní pak České Budějovice. „Já jsem šel k rozhlasu po Sadech a tady je to pěkně udržované, to znamená, že udržujete vysoké stromy a máte tam trávník, který je malinko níž než cesty. Není to nákladné to takto založit a udržovat a je to to nejlepší, co lze, protože voda se zasákne a ty vzrostlé stromy ji mají potom k dispozici,“ chválí.

Parky bychom tedy měli udržovat v této jednoduché verzi. „Velké stromy, tráva a zasáknout vodu. Měli bychom mít jako cíl, že každá kapka vody by se měla zasáknout a prohnat rostlinami. Samozřejmě, že to nejde zcela, ale to je vize. My teď děláme opak,“ upozorňuje Jan Pokorný.

Lidé teď podle něj vytváří z krajiny step a potom se diví, že se tak chová. „Děláme všechno proto, abychom tu vodu odehnali. Ale tím způsobujeme, že sluneční energie se přeměňuje na teplý a horký vzduch, ten někde potká studený vzduch a už se to zatočí do tornáda nebo do nějakého ostrého větru,“ připomíná.

Čtěte také

Za koupené kalhoty přírodě dlužíme. Měli bychom přemýšlet, kolik věcí potřebujeme, upozorňuje agroekolog

Na stromy a rostliny se můžeme slovy Jana Pokorného dívat jako na procesory, tedy organismy, které vyrovnávají teploty: „Když vezmete jeden strom – a my to měřili – který vypaří 20 litrů vody za hodinu, a vynásobíte to skupenským teplem 0,7 kWh, tak ten strom chladí výkonem 14 kW. Což představuje asi pět klimatizačních jednotek!“

Klimatizace navíc spotřebovává elektrickou energii, funí studený vzduch do místnosti a teplý vzduch ven, podobně jako lednice. „Oproti tomu strom to teplo uloží do vodní páry, ta stoupá vzhůru, v noci se srazí a k ránu spadne jako rosa. Čímž přenese tu sluneční energii ze dne do rána a nemáme ranní mráz,“ uvádí Jan Pokorný.

Na těchto a dalších příkladech ukazuje souvislosti například s pomrzlými porosty letos v březnu, kdy bylo jasné počasí a nedostatek vody v atmosféře. Upozorňuje i na ztrátu smrkových lesů, také ony vydechovaly před kůrovcovou kalamitou do krajiny vodu. Na vzniklých holinách se navíc zvýšila průměrná teplota i suchost, vypěstovat tam teď nový les není snadné.

Celý rozhovor s klimatologem Janem Pokorným si poslechněte online. A odhodlejte se nesekat trávu na drn, pěstovat květiny, pečovat o stromy, a vracet tak do koloběhu v přírodě vodu. Něco udělat může každý z nás...