Velikonoční paradox nastává, když se termín svátků z astronomického a církevního pohledu liší
6. dubna uvidíme na obloze úplněk, který zároveň stanovuje termín Velikonoční neděle. Ta letos připadá na 9. dubna. „Zjednodušené pravidlo, které mnozí znají, říká, že Velikonoční neděle nastává první neděli po prvním jarním úplňku, ale je to složitější,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
Velikonoce jsou největším svátkem křesťanského liturgického roku. Už v roce 325 našeho letopočtu první všeobecný koncil křesťanský stanovil, že se Boží hod velikonoční bude slavit první neděli po prvním jarním úplňku. Začátek jara ale striktně určil na 21. březen, což vždy neodpovídá astronomické jarní rovnodennosti.
„První jarní den může nastat i 19., nebo 21. března, ale toto církevní pravidlo vždy určuje jako začátek jara 21. březen. Tím pádem může čas od času nastat velikonoční paradox, kdy z astronomického pohledu by měly být Velikonoce jindy než z křesťanského církevního pohledu,“ vysvětluje Jana Tichá.
K takzvané velikonoční paradoxii podle ní dochází hodně výjimečně, ale zažili jsme ji poměrně nedávno, v roce 2019.
Související
-
Jarní rovnodennost byla významným bodem roku už pro staré civilizace, začínaly podle ní i kalendáře
Pravidelným březnovým astronomickým úkazem je rovnodennost. Podle definice jde o okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází průsečíkem nebeského rovníku a ekliptiky.
-
Země není středem vesmíru. Po staletí udržovanou nauku převrátil naruby Mikuláš Koperník
Renesanční učenec Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473 v polské Toruni, má svůj pomník i na jihu Čech. Je po něm pojmenována mladší kopule hvězdárny na Kleti.
-
Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek
2. března 1978 vzlétl do vesmíru českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z Evropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
