Velikonoční paradox nastává, když se termín svátků z astronomického a církevního pohledu liší
6. dubna uvidíme na obloze úplněk, který zároveň stanovuje termín Velikonoční neděle. Ta letos připadá na 9. dubna. „Zjednodušené pravidlo, které mnozí znají, říká, že Velikonoční neděle nastává první neděli po prvním jarním úplňku, ale je to složitější,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
Velikonoce jsou největším svátkem křesťanského liturgického roku. Už v roce 325 našeho letopočtu první všeobecný koncil křesťanský stanovil, že se Boží hod velikonoční bude slavit první neděli po prvním jarním úplňku. Začátek jara ale striktně určil na 21. březen, což vždy neodpovídá astronomické jarní rovnodennosti.
„První jarní den může nastat i 19., nebo 21. března, ale toto církevní pravidlo vždy určuje jako začátek jara 21. březen. Tím pádem může čas od času nastat velikonoční paradox, kdy z astronomického pohledu by měly být Velikonoce jindy než z křesťanského církevního pohledu,“ vysvětluje Jana Tichá.
K takzvané velikonoční paradoxii podle ní dochází hodně výjimečně, ale zažili jsme ji poměrně nedávno, v roce 2019.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
