Země není středem vesmíru. Po staletí udržovanou nauku převrátil naruby Mikuláš Koperník
Slavný hvězdář, renesanční učenec Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473 v polské Toruni, má svůj pomník i na jihu Čech. Je po něm pojmenována mladší kopule hvězdárny na Kleti. „My jí většinou říkáme nová, i když už je stará padesát let. Byla slavnostně otevřená k pětistému výročí narození Mikuláše Koperníka v roce 1973,“ dodává astronomka Jana Tichá.
Mikuláš Koperník byl skutečným renesančním učencem. Vystudoval práva, zároveň se na univerzitě zabýval matematikou a astronomií, ale vystudoval i lékařství.
Byl zakladatelem heliocentrismu. „Zjednodušeně řečeno, převrátil nauku, kterou do té doby udržovala církev, ale která byla antická, aristotelská. Tvrdilo se, že středem všeho a tím nejdůležitějším ve vesmíru je Země. Koperník začal své učení budovat na tom, že středem je Slunce, a stanovil, že kolem něj obíhají planety,“ připomíná Jana Tichá.
Dnes víme, že heliocentrický pohled není v doslovném znění zcela pravdivý, ale princip obíhání planet kolem Slunce popsal Mikuláš Koperník správně. V jeho době mu to však přineslo mnoho potíží.
Související
-
Když jablka padala z jabloní, objevil Newton gravitační zákon. Popsal i setrvačnost a akci a reakci
„Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule, jenom Newton uměl těžit ze své boule,“ cituje Vítězslava Nezvala astronomka Jana Tichá. Připomíná tak výročí narození Isaaca Newtona.
-
Nejtemnější část zimy skončila, za předěl se považuje svátek Hromnice
Na Hromnice o hodinu více, praví známá pranostika. Týká se slunce a délky jeho setrvání na obloze. Od začátku roku se doba slunečního svitu prodloužila o více než hodinu.
-
Galileo jako první člověk spatřil měsíce planety Jupiter. Stačil mu k tomu primitivní dalekohled
Tři objekty, které Galileo Galilei zkoumal počátkem 17. století prvním dalekohledem, můžete vidět na obloze v měsíci září. Není k tomu ani potřeba složitá technika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.