Galileo jako první člověk spatřil měsíce planety Jupiter. Stačil mu k tomu malý primitivní dalekohled
Tři objekty, které Galileo Galilei zkoumal počátkem 17. století prvním dalekohledem, můžete vidět na obloze v měsíci září. Není k tomu ani potřeba složitá technika. „Galileo měl dalekohled o průměru tři centimetry, takže vlastně takové divadelní kukátko s poměrně malým zvětšením,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
Doporučuje podívat se na pruhovaný Jupiter. Galileo jako první člověk spatřil čtyři měsíce této planety, kterým se dnes říká galileovské. „On zjistil, že kolem Jupitera obíhají minimálně čtyři měsíce. Lidé znali do té doby jenom náš Měsíc a nic jiného. Toto byly první další měsíce, které byly objeveny, a to takovým malinkým dalekohledem,“ říká Miloš Tichý.
Galileo také pozoroval planetu Saturn, i když ještě nebyl schopen rozlišit její prstenec, a Mléčnou dráhu. „Tím primitivním dalekohledem na počátku 17. století uviděl, že je tvořena mnoha objekty. On tedy řekl myriádami hvězd. V tom se trošičku spletl, protože myriáda v klasické řečtině znamená deset tisíc. To se minimálně o nějakých šest nul mýlil,“ dodává astronom.
Související
-
Venuši, Mars, Jupiter a Saturn můžete spatřit na noční obloze během měsíce září
Čtyři z pěti okem viditelných planet můžeme pozorovat v září. Saturn se ukazuje po celou noc kromě rána. Jupiter bude vidět po celou noc, Mars po většinu noci kromě večera.
-
104 minuty světla ztratíme během září. Délka světlého dne klesne pod dvanáct hodin
Dny se s přicházejícím podzimem rychle krátí. Na začátku měsíce je ale ještě světlo po delší část dne. Prvního září vyšlo slunce v 6.18 hodin a zapadlo v 19.45 hodin.
-
Mléčnou dráhu tvoří miliardy hvězd, jako první to zjistil Galileo Galilei
Milky Way, Milchstraße, Mléčná dráha. Pojmenování se stejným významem se používají v různých jazycích pro naši galaxii. Na obloze je viditelná jako mlhavý světlý pás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
