Jarní rovnodennost byla významným bodem roku už pro staré civilizace, začínaly podle ní i kalendáře
Pravidelným astronomickým úkazem spojeným s měsícem březnem je jarní rovnodennost. „Podle definice je to okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází jedním ze dvou průsečíků nebeského rovníku a ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce po obloze,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
V období jarní rovnodennosti slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den trvá přibližně dvanáct hodin a noc také přibližně dvanáct hodin.
Rovnodennost byla podle Jany Tiché významným bodem roku už ve starých civilizacích, zřejmě i pravěkých. „Jarní rovnodennost bývala také počátkem prvních slunečních kalendářů. Státem, kde dosud občanský kalendář začíná 21. březnem, je Írán,“ říká.
Rovnodennost ale nemusí nastat právě 21. března, za posledních několik desítek let daleko častěji připadá na 20. březen. Tak tomu bude i letos. Jarní rovnodennost roku 2023 nastane 20. března v 22.24 hodin.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
