Vědci z celého světa pracují v moderních laboratořích v Českých Budějovicích

29. červen 2018 07:46

Letošní květen byl nejteplejší v historii měření teploty na našem území. S tím souvisí i rekordní sucho v mnoha koutech Česka. Právě na výzkum půdy a vody se naplno zaměří Biologický ústav Akademie věd.

Sloužit mu k tomu budou nové laboratoře a zrekonstruované prostory v areálu Na Sádkách v Českých Budějovicích.

Mezi nově pořízenými přístroji je takzvaná ultracentrifuga, která slouží pro odebírání DNA nebo RNA z různých vzorků. „Momentálně hodně pracujeme se zařízeními, díky kterým odebíráme z ovzduší vzorky DNA a potom je dále zkoumáme. Nové laboratoře jsou na to skvěle vybavené,“ říká vedoucí laboratoře anaerobní a molekulární mikrobiologie Roey Angel z Izraele.

Na výzkumu Soil and Water, v překladu Půda a voda, v Českých Budějovicích pracují desítky cizinců z celého světa. Podle Royeiho Angela je udržitelné využívání půdy a vodních zdrojů zásadní třeba i z ekonomického hlediska.

Ostrovy z PET lahví pomůžou obnovit přírodní rozmanitost Lipna

Hydrobiologové umisťují na hladinu Lipna umělé ostrovy s rostlinami, které vytvářejí vhodné prostředí pro různé vodní živočichy

Na Lipenském jezeře plavou tři ostrovy ze stovek PET lahví. Vyrobili je vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Snaží se tak obnovit prostředí pro mokřadní rostliny a živočichy, jejichž přírodní stanoviště zmizela kvůli neustálému kolísání hladiny.

Sám se zabývá hlavně klimatickými změnami a jejich vlivem na půdu. „V této laboratoři se věnuji procesům, které se odehrávají bez kyslíku. Nesmíme zapomínat, že život na Zemi se vyvinul bez něj a miliardy let organismy fungovaly bez kyslíku a stále existuje mnoho bakterií i organismů, pro které je kyslík toxický. Podle našeho výzkumu jsou právě tyto organismy důležité pro klima a také pro půdu,“ vysvětluje.

Příkladem takové látky je třeba známý plyn methan. „Je jedním z nejproblémovějších plynů ve vztahu ke klimatickým změnám. Tento plyn produkují mikroby, pro které je kyslík životu nebezpečný. Žijí v půdě, sedimentech jezer nebo ve výkalech některých živočichů, například krav,“ doplňuje Roey Angel.

Výzkum Soil and Water, zkráceně SoWa, funguje od roku 2016. Vědci na něj získali více než 100 miliónů korun z evropských dotací a o další finanční prostředky chtějí žádat i v příštích letech.

autor: mvo
Spustit audio

Související