Jihočeští biologové objevili tři nové viry, navíc v neobvyklé kombinaci

Čeští výzkumníci mají skvělou pověst za hranicemi. Tam jsou leckdy ceněnější než doma
Čeští výzkumníci mají skvělou pověst za hranicemi. Tam jsou leckdy ceněnější než doma
Hned tři nové viry objevil tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Našli je uvnitř buněk houby, která žije v extrémních podmínkách. Podle biologů se navíc jedná o velmi neobvyklou kombinaci virů.

„V houbě jsme našli tři různé viry. Bylo to poprvé, kdy v takovém extrémním organismu byly viry nalezeny. Podařilo se nám přečíst genetickou informaci všech tří virů,“ potvrzuje molekulární biolog Karel Petrzik.

Tyto houby našli vědci u solných jezer v Mongolsku a také ve střední Sibiři v Rusku. Jsou zajímavé tím, že žijí v extrémně zásaditých půdách. „Prostředí, kde jsme houby nalezli, je téměř sterilní, ale není úplně prosté života. Ta půda je extrémně zasolená a zásaditá,“ dodává Karel Petrzik.

Organismy, které žijí v extrémním prostředí, jsou podle něj mimořádně zajímavé pro biotechnologický průmysl. „Velice často v sobě nesou bílkoviny, které mají unikátní vlastnosti a u jiných organismů se nevyskytují. Stejně tak v případě těchto hub je velká šance, že by mohly mít vlastnosti, které budou v budoucnu užitečné i pro nás,“ vysvětluje.

Neobvyklé je i to, že se viry nachází v jednom organismu v této kombinaci. „Zatím nevíme, jestli tato unikátní trojkombinace představuje pro hostitele nějakou významnou výhodu. Domníváme se, že by to tak mohlo být, protože minimálně jeden z objevených virů obsahuje unikátní gen, o kterém se ví, že napomáhá organismům při dělení buněk,“ říká biolog.

Vědci mají teď další úkol – zjistit o těchto virech co nejvíc. „Přečtením genetické informace je naše práce jenom v polovině, přečtením celého genomu zjistíme, jaké geny na viru jsou. V dalším kroku se snažíme identifikovat, jakou mají úlohu. Bylo by zajímavé, kdyby se nám povedlo jednotlivé viry od sebe oddělit a zjistit, jakou mají funkci samy o sobě. To zatím nikdo před námi neudělal,“ připomíná Karel Petrzik.

Zajímavým tématem by podle něj byla otázka, jak je možné, že viry dokáží žít dlouhou dobu pospolu a jeden nevytěsní ostatní. Houby s těmito viry by se v budoucnu mohly využít při likvidaci chemických a průmyslových odpadů.