Ostrovy z PET lahví pomůžou obnovit přírodní rozmanitost Lipna
Na Lipenském jezeře plavou tři ostrovy ze stovek PET lahví. Vyrobili je vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Snaží se tak obnovit prostředí pro mokřadní rostliny a živočichy, jejichž přírodní stanoviště zmizela kvůli neustálému kolísání hladiny.
„PET lahve budou sloužit jako plováky uměle vytvořených ostrůvků. Používáme konstrukci ze síťoviny, která je tvořená plovoucím rámem, a právě ty lahve se umisťují pod konstrukci jako plovák,“ ukazuje hydrobioložka Martina Čtvrtlíková.
„Do sítě se jako do postýlky vkládá mříž, která drží tvar ostrova, a následně na pevnou mříž pokládáme pytle plné substrátu. Ty jsou ze speciální tkaniny, biotextilie, kterou mohou potom prorůstat vodní rostliny, které budeme vysazovat na postýlky se substrátem,“ doplňuje.
Na umělých ostrůvcích je vysázeno zhruba deset druhů rostlin, například mochna, rákos a sítina. „Jednak mají vytvářet biotop pro vodní organismy, bezobratlí, ryby, ptáky, které se na nich potom usídlují, a zároveň mají odčerpávat živiny z nádrže,“ vysvětluje vedoucí projektu Milan Hladík.
Lidé si mohou například všimnout, jak z ostrova seskakují kachny, ale to nejsou zdaleka jediná zvířata, která si novinku oblíbila. „Rostliny ponořují svoje až dlouhé kořeny do vody a na nich se usídlují různé druhy bezobratlých, například hmyz,“ říká Milan Hladík.
Na Lipně loni rybáři ulovili 5 tisíc candátů. Vědci teď zkoumají, jak se tu rybám daří
Každý večer pokládají sítě na sedmi místech lipenského jezera vědci. Pod vedením profesora Jana Kubečky z Hydrobiologického ústavu v Českých Budějovicích mají za úkol spočítat populaci candátů a zjistit, v jaké je kondici.
V kořenech zároveň ryby nacházejí prostředí pro výtěr a raná stádia ryb se mezi nimi mohou ukrývat. „Tím, že je umístíme na ostrov, umožníme jim, aby mohly růst, a tím pádem obohatíme biotop Lipenské nádrže,“ doplňuje vedoucí projektu.
Projekt českobudějovických hydrobiologů bude trvat do roku 2021. Na hladině Lipna by mělo v průběhu dalších tří let plavat asi deset ostrovů o rozloze 40 metrů čtverečních. V případě, že se osvědčí, umístí je vědci ještě na další české nádrže.
Související
-
Voda v nádržích je teplejší než dřív, proto se také víc daří...
Voda v nádržích Římov a Slapy je teplejší než v minulosti. Za desítky let vzrostla její roční teplota o jeden stupeň Celsia. Může za to změna klimatu i hospodaření ...
-
Přes sto ryb v Římovské přehradě má ve svém těle vysílačku
Jihočeští hydrobiologové chtějí jako první na světě zjistit, co ovlivňuje pohyb ryb ve vodních nádržích. Sledují proto živočichy v Římovské přehradě. Telemetrické d...
-
Jihočeští biologové objevili tři nové viry, navíc v neobvyklé...
Hned tři nové viry objevil tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Našli je uvnitř buněk houby, která žije v extrémních podmínkách. Pod...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jurečka, Výborný, Čunek, nebo někdo jiný? Lidovci se sjíží do Olomouce rozhodnout, kdo je povede
-
Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
-
Dosáhl Izrael svého? Mrtvého vůdce Hamásu může nahradit bratr, řeší se otázka rukojmích
-
Každá stávka lékařů je morální problém. Ke konsenzu by mohly pomoci pojišťovny, věří Válek