Ve výuce přírodopisu máme mezery, projevuje se podfinancování školství, upozorňuje pedagožka
Klíčovou roli v utváření klimatu při jeho aktuálních změnách hrají rostliny a vegetace. Především mladí lidé o tom ale často vůbec nevědí. Změnit to má mezinárodní vědecký projekt Education for Plant Literacy, jehož hlavní koordinátorkou byla Renata Ryplová z katedry biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V rámci projektu vznikly například čtyři výukové publikace.
Na vývoji materiálů Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity spolupracovala s výzkumnou organizací Enki Třeboň, dále také s institucemi z Německa, Rakouska, Nizozemska a Finska. Učebnice mají jasný cíl – jednoduchým způsobem naučit studenty a jejich učitele chápat, jak rostliny klima ovlivňují.
Kvalitu výuky biologie a přírodopisu ovlivňuje více faktorů. Podle hlavní koordinátorky projektu Education for Plant Literacy Renaty Ryplové na tom Česko celkově není vůbec špatně. Nejnovější šetření České školní inspekce zaměřené na přírodovědnou gramotnost ale mimo jiné ukázalo, že pětina žáků prvních ročníků středních škol nedosahuje minimální úrovně přírodovědné gramotnosti.
„Máme v tom mezery. Ukázalo se, že stále převládá takzvaná frontální výuka, která není ideální. Na druhou stranu, celá řada našich studentů se v různých mezinárodních soutěžích umisťuje vysoko. I naše výstupy z vědecké činnosti jsou ve světě oceňované,“ říká vysokoškolská pedagožka.
Za velký hendikep považuje dlouhodobé podfinancování českého školství. „To se projevuje ve výuce přírodovědných oborů na základních, středních i vysokých školách. Pociťujeme to velmi významně,“ upozorňuje.
Celý rozhovor s Renatou Ryplovou z katedry biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity si poslechněte online.
Související
-
Učitelství science – unikátní obor učí vyložit věc z různých pohledů. Nabízí ho Jihočeská univerzita
Když jsme malí, máme ve škole prvouku. Pak přírodovědu, přírodopis, na střední biologii, a když nám to vydrží, vrátíme se zase k přírodovědě. Třeba na budějovické fakultě.
-
Bažina? Močál? Ne, mokřad! Zapomenuté obrozenecké slovo vrátil do češtiny biolog Jan Květ
Biolog a ekolog mokřadů Jan Květ se vždycky staral o prospívání a využití vlhkých ploch v krajině. Za dlouhodobý přínos oboru nedávno dostal cenu od nadace Partnerství.
-
Když učitel začne dělat šou, často v ní zanikne to, co se děti mají naučit, upozorňuje pedagog
Téměř každý nový školní rok přináší do života nějaké změny. Co ale zůstává neměnné, jsou zákony matematiky a fyziky. A přítomnost těchto předmětů ve školních rozvrzích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka