Ve výuce přírodopisu máme mezery, projevuje se podfinancování školství, upozorňuje pedagožka
Klíčovou roli v utváření klimatu při jeho aktuálních změnách hrají rostliny a vegetace. Především mladí lidé o tom ale často vůbec nevědí. Změnit to má mezinárodní vědecký projekt Education for Plant Literacy, jehož hlavní koordinátorkou byla Renata Ryplová z katedry biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V rámci projektu vznikly například čtyři výukové publikace.
Na vývoji materiálů Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity spolupracovala s výzkumnou organizací Enki Třeboň, dále také s institucemi z Německa, Rakouska, Nizozemska a Finska. Učebnice mají jasný cíl – jednoduchým způsobem naučit studenty a jejich učitele chápat, jak rostliny klima ovlivňují.
Kvalitu výuky biologie a přírodopisu ovlivňuje více faktorů. Podle hlavní koordinátorky projektu Education for Plant Literacy Renaty Ryplové na tom Česko celkově není vůbec špatně. Nejnovější šetření České školní inspekce zaměřené na přírodovědnou gramotnost ale mimo jiné ukázalo, že pětina žáků prvních ročníků středních škol nedosahuje minimální úrovně přírodovědné gramotnosti.
„Máme v tom mezery. Ukázalo se, že stále převládá takzvaná frontální výuka, která není ideální. Na druhou stranu, celá řada našich studentů se v různých mezinárodních soutěžích umisťuje vysoko. I naše výstupy z vědecké činnosti jsou ve světě oceňované,“ říká vysokoškolská pedagožka.
Za velký hendikep považuje dlouhodobé podfinancování českého školství. „To se projevuje ve výuce přírodovědných oborů na základních, středních i vysokých školách. Pociťujeme to velmi významně,“ upozorňuje.
Celý rozhovor s Renatou Ryplovou z katedry biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
