V únoru se noří led do vody, v dubnu raší duby. Jak vznikly názvy měsíců a dnů v týdnu?

Kalendář datum
Kalendář datum

Už Cyril a Metoděj zavedli názvy dnů v týdnu. Dodnes používaná slova jsme tak zdědili po Velkomoravské říši. Jednotlivá označení dnů souvisí hlavně s jejich pořadím v týdnu, potvrdila Marie Janečková, specialistka na historickou češtinu z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Pondělí označuje den po neděli, další názvy se odvozují od pořadí. „Slovo úterý souvisí s praslovanským výrazem pro druhý. Středa je střed týdne, čtvrtek je čtvrtý den a pátek pátý,“ vysvětluje.

Sobotu odvozují evropské národy z hebrejského výrazu pro den odpočinku a neděle vychází z křesťanské tradice, podle níž se sedmý den nepracuje, tedy nedělá.

Marie Janečková, specialistka na historickou češtinu Jihočeská univerzita

„Je zajímavé, že staří Římané jmenovali dny podle Bohů. Týden začínal dnem Slunce, z čehož vzniklo anglické Sunday nebo německé Sonntag. Dny v týdnu v germánských a románských jazycích tedy převážně vycházejí ze jmen římských bohů,“ dodává Marie Janečková.

Měsíce mají podle ní ve slovanských jazycích většinou domácí názvy, které jsou velmi staré. Některé národy, například Slováci a Rusové, ale poté přešly k mezinárodním názvům a používají názvy latinského původu.

České názvy měsíců mají své kořeny v praslovanštině. „Leden znamená led zimu, sníh, někde existoval i název sněžen. Únor je zvláštní, někdy bývá název vysvětlován tak, že začíná tání a že se noří led do vody,“ říká Marie Janečková.

Březen někteří odborníci spojují s tím, že začínají rašit břízy, jiní s březostí zvířat. V dubnu raší lístky dubů a v květnu je vše v květu.

„Červen bývá spojen s tím, že dozrávají plody, které mají červenou barvu. Někteří etymologové to ale popírají a spíše název dávají do souvislosti s drcením červů, čímž vzniká červená barva. Existují záznamy o tom, že lidé ve slovanském světě červy sbírali a takto z nich vyráběli barvivo,“ upozorňuje Marie Janečková.

V červenci stále ještě dozrávají červené plody. Někdy se také říká velký a malý červen, protože přípona –ec znamenala zdrobnění. Srpen svým názvem odkazuje k období sklizně.

Další měsíce souvisí s živočišnou říší. „Slovo září vzniklo od řůti, řváti a odkazuje na to, že začíná říje. Pak navazuje říjen,“ vysvětluje odbornice na historickou češtinu.

Původ slova listopad je na první pohled zjevný, mnoho slovanských jazyků v názvu toho měsíce odkazuje na padající listí. Naopak méně jasný je vznik slova prosinec. „Názory odborníků se různí, ale většinou to spojují se sinou barvou, že prosvítává namodralá barva. S prosením nemá název nic společného,“ doplňuje Marie Janečková.

Již před staletími vznikala také další česká slova, která používáme dodnes, například masopust, karneval nebo šibřinky. Více si poslechněte v záznamu rozhovoru s Marií Janečkovou.

Spustit audio

Související