V únoru se noří led do vody, v dubnu raší duby. Jak vznikly názvy měsíců a dnů v týdnu?

26. listopad 2015
Kalendář datum

Už Cyril a Metoděj zavedli názvy dnů v týdnu. Dodnes používaná slova jsme tak zdědili po Velkomoravské říši. Jednotlivá označení dnů souvisí hlavně s jejich pořadím v týdnu, potvrdila Marie Janečková, specialistka na historickou češtinu z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Pondělí označuje den po neděli, další názvy se odvozují od pořadí. „Slovo úterý souvisí s praslovanským výrazem pro druhý. Středa je střed týdne, čtvrtek je čtvrtý den a pátek pátý,“ vysvětluje.

Marie Janečková, specialistka na historickou češtinu Jihočeská univerzita

Sobotu odvozují evropské národy z hebrejského výrazu pro den odpočinku a neděle vychází z křesťanské tradice, podle níž se sedmý den nepracuje, tedy nedělá.

„Je zajímavé, že staří Římané jmenovali dny podle Bohů. Týden začínal dnem Slunce, z čehož vzniklo anglické Sunday nebo německé Sonntag. Dny v týdnu v germánských a románských jazycích tedy převážně vycházejí ze jmen římských bohů,“ dodává Marie Janečková.

Měsíce mají podle ní ve slovanských jazycích většinou domácí názvy, které jsou velmi staré. Některé národy, například Slováci a Rusové, ale poté přešly k mezinárodním názvům a používají názvy latinského původu.

České názvy měsíců mají své kořeny v praslovanštině. „Leden znamená led zimu, sníh, někde existoval i název sněžen. Únor je zvláštní, někdy bývá název vysvětlován tak, že začíná tání a že se noří led do vody,“ říká Marie Janečková.

Březen někteří odborníci spojují s tím, že začínají rašit břízy, jiní s březostí zvířat. V dubnu raší lístky dubů a v květnu je vše v květu.

„Červen bývá spojen s tím, že dozrávají plody, které mají červenou barvu. Někteří etymologové to ale popírají a spíše název dávají do souvislosti s drcením červů, čímž vzniká červená barva. Existují záznamy o tom, že lidé ve slovanském světě červy sbírali a takto z nich vyráběli barvivo,“ upozorňuje Marie Janečková.

V červenci stále ještě dozrávají červené plody. Někdy se také říká velký a malý červen, protože přípona –ec znamenala zdrobnění. Srpen svým názvem odkazuje k období sklizně.

Další měsíce souvisí s živočišnou říší. „Slovo září vzniklo od řůti, řváti a odkazuje na to, že začíná říje. Pak navazuje říjen,“ vysvětluje odbornice na historickou češtinu.

Původ slova listopad je na první pohled zjevný, mnoho slovanských jazyků v názvu toho měsíce odkazuje na padající listí. Naopak méně jasný je vznik slova prosinec. „Názory odborníků se různí, ale většinou to spojují se sinou barvou, že prosvítává namodralá barva. S prosením nemá název nic společného,“ doplňuje Marie Janečková.

Již před staletími vznikala také další česká slova, která používáme dodnes, například masopust, karneval nebo šibřinky. Více si poslechněte v záznamu rozhovoru s Marií Janečkovou.