Radonická tvrz se podle pověstí propadla do pekla

28. únor 2021

Vltavín

Možná, že jste si v poslední době zahudrovali nebo přinejmenším posteskli se slovy: Zpropadená věc, čert aby to vzal, nebo k čertu s tebou a podobně. Historicky nebudete v takovém případě ani první, ani poslední. Ve Vltavínu navštívíme Kátrperk, taktéž ve spojitosti s čertovským rejděním, navštívíme propadlou, či zpropadenou tvrz v Radonicích a Černou věž v Českých Budějovicích. Ale nebojte se, bát se u toho nebudete.

A k té úlevě, kterou tato slova přinášejí, patří mnoho dalších slov. Těmi se v dnešním Vltavínu zabývat nebudeme, ale všimněte si, že v nich je velmi často písmeno eR. Prostě něco jako zavrčení. My se dnes budeme věnovat těm čertům a tomu zpropadení či přesněji propadení.

Ve Vltavínu totiž navštívíme nejdříve Kátrperk, taktéž ve spojitosti s čertovským rejděním, dále propadlou, či zpropadenou tvrz v Radonicích a Černou věž v Českých Budějovicích. Ale nebojte se, bát se u toho nebudete.

Radonice

Na jižním okraji vesnice Radonice u Dolního Bukovska narazíte na zbytky vodního příkopu s temnou vodou a násep. Kdysi tu stávala tvrz. Uzavírala podlouhlou náves a vévodila celé vesnici. Dnes po ní ale nic nezbylo a i historie zůstává tajemstvím.

„O historii radonické tvrze vlastně vůbec nic nevíme. Neexistuje v žádných písemných pramenech, není žádný záznam, můžeme vycházet pouze z archeologických dokladů. Našly se tu keramické střepy datované do 13. až počátku 15 století. To je asi doba, kdy tady tvrz stála a fungovala. Můžeme se tedy domnívat, že zanikla někdy za husitských válek,“ říká Jan Ciglbauer, publicista, který se zabývá historií.

Radonice
Vesnice leží mezi Ševětínem a Dolním Bukovskem na Českobudějovicku. Oficiálních záznamů není mnoho, první písemná zmínka o samotné vesnici pochází z roku 1541. Je zde evidovaných 49 adres a trvale tu žije zhruba 100 obyvatel. Tvrz stávala na jižním okraji, místo dnes působí docela tajemně, zvláštní atmosféru mu dodávají například stromy plazící se po zemi.

V písemnostech není připomínán ani žádný zeman nebo jiný šlechtic, který by měl odtud pocházet. „Sice existují šlechtici z Radonic, ale vždy se jedná o úplně jiné Radonice. Historik Daniel Kovář se proto domnívá, že to mohla být pohraniční ochranná tvrz rožmberského panství. To by odpovídalo i tomu, že za husitských válek zanikla,“ dodává Jan Ciglbauer.

Právě to, že historie tvrze v Radonicích není známá, dalo vzniknout celé řadě lidových pověstí. Ve většině z nich se o tvrzi mluví jako o propadlé - do pekla, do země nebo do bažiny, a to kvůli zpychlému panstvu.

„Může to odrážet i nějakou historickou zkušenost, třeba že tvrz měla podzemí, podsklepení, které se později zasypalo. Odtud může pramenit ta informace, že se tvrz propadla. Dokonce na starých mapách je tohle místo opravdu označované jako propast, za propadlem a podobně,“ připomíná Jan Ciglbauer.

Tajemnou atmosféru místu dodávají stromy, které tu rostou. Jsou křivolaké a plazí se po zemi. Více se dozvíte při online poslechu Vltavínu.