V 70. letech vinili Františka Záhoru z politické nečinnosti. Tak začal psát kroniku Černé v Pošumaví
Obyvatelé Černé v Pošumaví na Českokrumlovsku mají téměř dokonalý přehled o nedávné minulosti své obce, ale i historii sahající až do 13. století. To vše díky práci kronikáře Františka Záhory.
František Záhora se narodil na Soběslavsku. Původně chtěl studovat přírodovědeckou fakultu, režim mu umožnil vysokou školu zemědělskou. Do Pošumaví přišel na umístěnku.
„V roce 1977 se provádělo komplexní hodnocení pracovníků technicko-hospodářských. Pořád mi vyčítali, že se nezapojuji a neangažuji v rámci obce. Přemýšlel jsem, co bych mohl dělat. Zjistil jsem, že tady nepíše nikdo žádnou kroniku, tak jsem začal,“ vypráví.
První texty sepisoval nejdříve do konceptů, které muselo schválit tehdejší vedení obce. „Většinou to schválili nebo měli jen drobné připomínky. Pak jsem to přepisoval redisperem a pamětním inkoustem do velké knihy. Manželka mi nakreslila nějaké obrázky. Takto jsem psal třináct let ručně,“ popisuje.
Svému poslání obecního kronikáře Černé v Pošumaví zůstal František Záhora věrný dodnes. Události v obci zapisuje už přes čtyřicet let. Krátkou pauzu měl jen po Sametové revoluci, kdy se na základě hlasování pracovníků statku stal jeho ředitelem, ale později se ke kronice vrátil.
Čtěte také
Už řadu let píše všechny texty na počítači a každý ročník pečlivě archivuje. „Také jsem vyfotografoval všechny domy v Černé, a když někdo něco opraví nebo přistaví, fotím je znovu, abychom měli fotografie pro další pokolení,“ dodává.
V současné době má kronika Černé v Pošumaví kromě své tištěné podoby také elektronickou verzi na webových stránkách. „Máme také profil na Facebooku, který spravuji. Když se tady něco děje, vyfotím to nebo natočím video, vložím to na Facebook a sleduji reakce lidí,“ říká František Záhora.
Ten navíc sepsal tři knihy. Letos získal za precizní zpracování kroniky a bohatou publikační činnost Zlatou šupinu, cenu hejtmanky Jihočeského kraje.
Související
-
Kroniky nezůstávají na vesnicích a ve městech, kde vznikly. Musí do archivu
Když kronikář dopíše poslední stránku kroniky obce, musí se se svým dílem rozloučit. Zákon určuje, že deset let po dopsání by kronika měla být uložena v okresním archivu.
-
Velmi podrobná je kronika města Tábor. Václav Šedivý totiž zapisuje aktuální události každý den
Vysokoškolák a učitel, vyučený řezník a teď navíc kronikář. Zajímavé životní role spojil Václav Šedivý z Tábora. Jako kronikář je navíc velmi pečlivý a zapisuje denně.
-
Práci moderním kronikářům značně komplikuje GDPR, potvrzuje archivář z Hůrek
Od útlého dětství jezdil na prázdniny k babičce do Hůrek, v roce 2006 se sem přestěhoval. V současné době je Aleš František Plávek kronikářem této místní části Lišova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
