Úprava sadů v centru Jindřichova Hradce se chystá už léta. Teď se město vrací zpátky na začátek

O podobě parku se přitom mluví už řadu let. Projekt na obnovu Husových sadů schválili zastupitelé města v roce 2011. Podle něj byla provedena také první část revitalizace parku u Masarykova náměstí.

K zemi tehdy šlo devatenáct stromů. A neobešlo se to bez protestů veřejnosti. „Nemuselo by se plošně všechno kácet, ale jenom skutečny ty nejhorší stromy, které ohrožují zdraví lidí. Pak by se mohly dosazovat nějaké relativně vzrostlé stromy, které by to postupně doplňovaly,“ řekl těsně před kácením vzrostlých jírovců Stanislav Maxa.

Klimatolog Jan Pokorný k argumentům odpůrců kácení dodal i fakta. Vzrostlé stromy podle něj fungují jako klimatizace. „Když měříme množství slunečního záření, je tam 900 wattů a 51 stupňů na slunci. Jdeme pod strom a tam je 80 wattů a 27 stupňů, takhle chladí ten strom,“ uvedl.

Proti tomu se postavila zahradní architektka Michaela Zudová. „Listová plocha těchto starých stromů se věkem stále zmenšuje, kdežto u nově vysazených se listový a funkční aparát časem stále zvětšuje a účinnost zelené klimatizace tím pádem stoupá,“ reagovala.

Podle Jana Pokorného ale vzrostlé stromy vytvářejí i prostředí pro dobrý růst těch nově vysazených. „Ten strom vodní páru pouští dovnitř, když je 25 metrů vysoký, nemusíte park zalévat,“ dodal.

I proto Jan Pokorný, který v tomto volební období usedá v jindřichohradeckém zastupitelstvu, prosazoval, aby město nechalo koncepci obnovy parku přepracovat a zahrnulo do ní například i systém na hospodaření s dešťovou vodou, který v té původní chyběl.

Čtěte také

Jindřichův Hradec spustil vlastní registr psů. Úředníci využili volnou kolonku v systému, který už dávno používají

Po několika pokusech se opozičním zastupitelům podařilo loni v červnu zrušit usnesení zastupitelstva z roku 2011 a přestala tak platit původní koncepce. Město tedy přišlo o plán prací na obnově parku a bude hledat nový.

„Variant dalšího postupu je několik. Nejjednodušší je ponechat park ve stávajícím stavu a provádět jenom běžnou údržbu, další možností je zadání zpracování návrhu plánu péče o stávající stromy a prověřit možnost umístění do sadeb,“ vysvětlil místostarosta Radim Staněk.

Poslední variantou je podle něj zadání nové architektonické soutěže, a to formou zakázky malého rozsahu. „Asi největší výhoda tohoto řešení je v tom, že je možná průběžná spolupráce zadavatele a samozřejmě i veřejnosti pomocí nějakého workshopu,“ doplnil.

Právě tuto variantu doporučili radní zastupitelům města schválit. Dalším postupem při obnově městského parku se budou jindřichohradečtí zastupitelé zabývat na své schůzi na konci ledna.