Ubrat tam, kde přebývá a přidat tam, kde se nedostává – odvěký sen mění plastická chirurgie

K plastické operaci prsou můžou vést estetické i zdravotní důvody
K plastické operaci prsou můžou vést estetické i zdravotní důvody

Lipomodeling, lipofilling nebo lipotransfer – takové pojmy se čím dál častěji používají v moderní plastické chirurgii. Souvisejí se zákroky, při nichž využíváme vlastního tuku.

Princip je jednoduchý: z míst, kde nám přebývá, ho přepravíme tam, kde se nám ho nedostává. „Transplantace tuku teď hýbe plastickou chirurgií, je to populární směr, který má jednoznačně budoucnost,“ říká předseda Společnosti estetické chirurgie České republiky Vladimír Mařík, jinak též primář oddělení plastické chirurgie v Nemocnici České Budějovice a na RRC Clinic v Hluboké nad Vltavou.

Lékaři nejčastěji vpravují tuk do prsů. „Jde buďto o jejich zvětšení anebo o modelaci po odstranění kvůli rakovině,“ upřesňuje doktor Mařík s tím, že přenos tuku se tedy užívá jak v estetické, tak i v rekonstrukční chirurgii.

„Začíná se zkoušet i u chronických defektů, k dotvarování nějaké deformity v obličeji nebo na jiné části těla. Dokonce v loňském roce se tato operace dostala již i do sazebníku výkonů zdravotních pojišťoven. Je-li k tomu zdravotní indikace, je možné operaci vykázat na pojištění.“

A odkud plastičtí chirurgové tuk nejčastěji berou? „Z míst, kde je ho nejvíc a kde zůstávají nejmenší stopy po odběru. Čili z oblasti pasu, což pomůže pacientovi či pacientce i k lepší postavě, a z vnitřních stehen. Břicho využíváme méně rádi, protože tam mohou zůstat po odběru nerovnosti. Právě se chystáme na zákrok, při němž odebereme klientce tuk z paží, směřovat bude do prsou,“ popisuje lékař.

Operační technika podle něj spočívá v tom, že se tuk odsaje velmi jemným podtlakem, aby se tukové buňky neponičily. Poté se připraví k dalšímu použití a tenkými kanylami se aplikuje do míst, kde se ho nedostává.

„Jde o to nestříkat tuk slepě do jakési bubliny, ale tenkými vpichy vytvářet kanálky a ty potom vyplňovat tukem, aby se docílilo jakéhosi špagetového efektu. Tím tukové buňky získají z okolní tkáně výživu, nevstřebají se a zůstanou tam navždycky,“ popisuje MUDr. Vladimír Mařík.

Tělo má podle něho vlastní tuk radši než implantát. „Problém by nastal právě v tom případě, kdybychom vpravili velké množství tukových buněk do jednoho místa. To by vytvořilo onu bublinu -  tukovou cystu, z níž by se tuk částečně vstřebal, částečně odumřel a mohlo by to dělat potíže.“

Plastická chirurgie už pomohla mnoha lidem a umí toho stále víc. „Neumí ale změnit život. Dost často si lidé myslí, že tím, že podniknou estetický zákrok, nechají si zvětšit ňadra, zmenšit nos, že se jim díky tomu změní život. Ale tak to není. I o tom s nimi mluvím. Včas,“ uzavírá předseda Společnosti estetické chirurgie České republiky Vladimír Mařík.

Spustit audio
autor: Eva Kadlčáková|zdroj: Český rozhlas

Související