Zlomené srdce je traumatem pro srdeční sval. Podle celostní medicíny se bolesti duše projevují v bolestech těla

Naproti tomu celostní medicína se dívá na člověka a na všechno, co ho obklopuje, jako na celek. Bere si to nejlepší ze západní i východní lékařské tradice a kromě fyzických obtíží sleduje i psychické. Podle praktické lékařky, mentorky a koučky Yvony Kotroušové se pokouší nacházet souvislosti a i díky tomu zbavovat pacienta obtíží.

„Měla jsem dlouholeté zkušenosti z ordinace praktické lékařky, ze záchranné služby, z interního oddělení nemocnice, dokonce jsem získala titul Lékařka roku 2009. A přesto jsem stále měla pocit, že bych měla nabídnout svým pacientům víc, usilovat o to, aby více žili sami se sebou. Ukázalo se, že celostní přístup a psychosomatická medicína jsou tou správnou volbou,“ vysvětluje, proč se po letech praxe začala zabývat i takzvaným mentoringem a koučinkem čili metodami, které systematicky provázejí člověka řešením jeho problémů.

„Jde o soulad na úrovní fyzické, sociální i duchovní. Podle mého názoru je psychosomatika naprostým základem medicíny. Bolesti duše se projevují v bolestech těla. A totéž platí o radosti a fyzické pohodě,“ říká.

Při trápení šedne pleť a bolí hlava

Zamilovaní lidé jsou podle Yvony Kotroušové poznat na první pohled: září štěstím, energie z nich srší, jsou výkonní, kolem srdce a v břiše mají pocity tepla, mají rozšířené zornice, usmívají se a nepotřebují jíst ani spát, protože se sytí láskou. „To je emoce, která vyburcuje náš hormonální systém do maxima a oxytocin, hormon lásky, z nás doslova kape,“ dodává.

Pokud ovšem lidé zažívají ve vztahu trápení, jejich pleť šedne, vlasy nemají tak pevné, bolí je hlava, mají problémy s krční a hrudní páteří. „To nepochopení jim sedí na hrudi, starosti si nesou na ramenou, nemohou vydýchat neshody s partnerem, často mohou mít astmatické potíže. A partner, který jim působí bolest, jim doslova leží v žaludku, a proto je pak začne bolet břicho, mají problémy s trávením, s nechutenstvím, mohou hubnout nebo naopak přibírat,“ popisuje lékařka.

„Už naše babičky říkávaly: Mám starostí nad hlavu, nemohu něco vydýchat, starosti mi leží na bedrech, něco mi leží v žaludku. A což teprve, když nás bolí srdce. Nešťastná láska a bolest z ní je velkým traumatem pro srdeční sval a nejenom pro něj,“ připomíná Yvona Kotroušová.

Psychosomatika je tedy nejenom souvztažností duše a těla, ale roli tu hrají konkrétní emoce, návyky a vztahy. „Naše společnost i rodina nás odmalička vedou k tomu, abychom posilovali mysl a logické myšlení, a naopak abychom potlačovali své city: Nevztekej se, nekřič, nebreč… Zapomnělo se na to, že emoce budou vždy silnější než mysl, protože jsou hluboko vepsány do našeho podvědomí. Lidskou osobnost vyjadřuje takzvaný model kvaternity – mysl, emoce, tělo i jeho duchovno. A je potřeba, aby tyto složky byly v plné harmonii,“ uvádí Yvona Kotroušová.

Čtěte také

Lidé se často snaží léčit deprese sami. Podle psychiatra je to velká chyba

Pokud tomu tak není, pacient se stále vrací s velmi podobnými potížemi. „My je léčíme, ale ta léčba se nevede. Až postupně a pomalu pacient svoluje, abychom se zabývali i jeho duší. Typické je, že naprostá většina pacientů v prvopočátku popírá nejen lékaři, ale bohužel i sobě, že vůbec nějaké trápení má. Ale pořád stůňou,“ líčí.

Ve chvíli, kdy pacient svolí s tím, aby se lékařka podívala na jeho obtíže i z jiné stránky – anebo pokud s takovým zadáním v ideálním případě sám přijde – pak přijímá zásadní roli.  „Je velmi důležité, aby pacient či klient byl aktivní, připustil, že v sobě nese trápení, které neumí vyřešit a ovlivňuje ho v celém životě, a chtěl s tím něco dělat,“ vysvětluje.

„Záměrně jsem oddělila ordinaci a koučovnu. Klient musí přijít nějak jinam, pracovat na sobě. Bude ho to stát úsilí, mnoho bolestivých emocí i nějaké peníze. Ale může počítat s tím, že stojím při něm, že mu pomohu a že v závěru mu bude lépe,“ uzavírá.