Lidé se často snaží léčit deprese sami. Podle psychiatra je to velká chyba

31. říjen 2018
Deprese, smutek, osamělost, bolest, splín. Ilustrační foto

Psychiatr Michal Maršálek, emeritní primář Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, se věnuje psychózám, neurózám, obsesím a depresím. Kromě toho učí a píše básně. Na lidské duši ho zajímá hlavně uzdravení.

Jak by člověku, který to nezažil, popsal skutečnou depresi? „Velká deprese se vysvětlit nedá, ta se musí zažít. Jeden pacient trpěl akutním zánětem slinivky, což je velmi bolestivá záležitost, zároveň byl depresivní. Když se ho lékař ptal, co by si zopakoval, kdyby měl na vybranou, okamžitě odpověděl, že zánět slinivky,“ říká Michal Maršálek.

Bolest duše a těla se podobají. Na první etáži je to fyzická bolest a psychický smutek. O stupeň výš už je společné utrpení. To fyzické s tím psychickým splývá.

Čím dříve se nasadí antidepresiva, tím lépe

Naštěstí se deprese dají léčit. „Existují léky, které pomáhají. Bohužel to trvá několik týdnů, ale když se správně a včas nasadí, je možné stav zlepšit,“ komentuje Michal Maršálek.

Největší chybou podle něj je, že se lidé dlouho snaží léčit deprese sami. „Říkají si, že jim lékař stejně nepomůže, ale ten stav se mezitím může stát se trvalým. Čím dřív se začnou lidé léčit antidepresivy, tím lépe,“ zdůrazňuje.

Nedávno bylo zjištěno, že pocity u deprese se dají rozdělit na dvě skupiny – pozitivní afekt a negativní afekt. Pozitivní je charakteristický chutí do života, chutí vynalézat, zamilovávat se a podobně. Negativní afekt je stav, kdy se nic nedaří a všechno padá z ruky. Deprese se vyznačuje nízkou hladinou pozitivních afektů a vysokou hladinou těch negativních.

Školní zážitky mohou založit půdu pro úzkosti a deprese a ovlivnit nás na zbytek života

šikana, škola, spolužáci, smutek

Začala škola. Prvňáčci se do ní vesměs těšili, nadšení ale z některých dříve nebo později vyprchá. A po letech možná nebudou vzpomínat na školní léta pouze v dobrém.

„Klasickým antidepresivem se působí na negativní afekty, které začnou mizet. Pacient se zbavuje pocitu hrůzy, méněcennosti, beznaděje, sebevražedných myšlenek, výčitek svědomí a tak dále. Zůstane v takovém klidu, ze kterého ho hned tak něco nevyvede,“ popisuje Michal Maršálek.

Na druhou stranu ale klasické preparátu snižovaly i pozitivní afekt. „Takže tomu člověku bylo dobře, ale neuměl si to užít. Neřekl si: To je báječný, mě je fajn, já mám chuť na kafe, já bych si dal zmrzlinu. Žil za jakousi skleněnou stěnou,“ dodává lékař.

Novinkou jsou ovšem podle něj preparáty, které působí na obojí. „Zbaví depresivního člověka úzkosti, strachu, sebevražedných tendencí… a zároveň dostane chuť na sousedovy hrušky. To je na tom to báječné, ozdravné a optimistické. Proto je potřeba hledat správnou medikaci. Kvůli kvalitě života,“ uzavírá Michal Maršálek.

Spustit audio

Související