Trojí leknutí Roberta Brůny. Hřbitovní horor Miloslava Švandrlíka o tom, že provokovat mrtvé se nevyplácí
Parta chlapíků se vrací ze své oblíbené restaurace U Veselého dragouna. Cesta vede kolem hřbitova a někdo zavtipkuje o tom, jak se ti nebožtíci mají dobře, když se jen tak povalují a nemusejí druhý den do práce. A Robert Brůna dostane velmi pošetilý nápad…
Hřbitovní horor o tom, že provokovat mrtvé se nevyplácí, napsal známý český humorista Miloslav Švandrlík.
Povídka Trojí leknutí Roberta Brůny vyšla poprvé v knížce Rakev do domu v roce 1991 a pak ještě v roce 2017 ve výboru s názvem Šumavský upír, což byl první svazek projektu 3 x 100 hororů.
Miloslav Švandrlík
Miloslav Švandrlík se narodil v roce 1932 v Praze. Po základní škole studoval dva roky na pedagogickém oddělení městské hudební školy. Rok pracoval jako pomocný dělník, potom absolvoval státní kurz pro přípravu pracujících na vysoké školy.
Studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Studia po dvou letech zanechal a nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze.
V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích. Pak zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů do novin a časopisů.
Jeho nejúspěšnějším dílem je satirický román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, který se odehrává v prostředí Pomocných technických praporů, což byly na začátku 50. let vojenské tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé muže, kde ale autor sám nesloužil. Technické prapory, v nichž si odbýval základní vojenskou službu on, už byly pouze nástupnickou organizací a poměry v nich byly mnohem snesitelnější.
Černí baroni vyšli poprvé v roce 1969, druhé vydání bylo zabaveno, další vydání vycházela v zahraničí. V Československu se dílo šířilo pouze v samizdatu. Po zákazu Černých baronů nesměl Miloslav Švandrlík nějakou dobu publikovat. Přispívat mohl pouze do Dikobrazu, kam psal náměty pro kreslené vtipy Jiřího Wintra Neprakty.
Velký spisovatelský boom zažil Miloslav Švandrlík po roce 1990, kdy začaly ve velkých nákladech vycházet knížky jeho strašidelných povídek. Napsal jich více než tři stovky, některé z nich mají i rozhlasovou podobu.
Miloslav Švandrlík zemřel v roce 2009 v Praze, pochován je v Kutné Hoře.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
