Trojí leknutí Roberta Brůny. Hřbitovní horor Miloslava Švandrlíka o tom, že provokovat mrtvé se nevyplácí
Parta chlapíků se vrací ze své oblíbené restaurace U Veselého dragouna. Cesta vede kolem hřbitova a někdo zavtipkuje o tom, jak se ti nebožtíci mají dobře, když se jen tak povalují a nemusejí druhý den do práce. A Robert Brůna dostane velmi pošetilý nápad…
Hřbitovní horor o tom, že provokovat mrtvé se nevyplácí, napsal známý český humorista Miloslav Švandrlík.
Povídka Trojí leknutí Roberta Brůny vyšla poprvé v knížce Rakev do domu v roce 1991 a pak ještě v roce 2017 ve výboru s názvem Šumavský upír, což byl první svazek projektu 3 x 100 hororů.
Miloslav Švandrlík
Miloslav Švandrlík se narodil v roce 1932 v Praze. Po základní škole studoval dva roky na pedagogickém oddělení městské hudební školy. Rok pracoval jako pomocný dělník, potom absolvoval státní kurz pro přípravu pracujících na vysoké školy.
Studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Studia po dvou letech zanechal a nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze.
V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích. Pak zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů do novin a časopisů.
Jeho nejúspěšnějším dílem je satirický román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, který se odehrává v prostředí Pomocných technických praporů, což byly na začátku 50. let vojenské tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé muže, kde ale autor sám nesloužil. Technické prapory, v nichž si odbýval základní vojenskou službu on, už byly pouze nástupnickou organizací a poměry v nich byly mnohem snesitelnější.
Černí baroni vyšli poprvé v roce 1969, druhé vydání bylo zabaveno, další vydání vycházela v zahraničí. V Československu se dílo šířilo pouze v samizdatu. Po zákazu Černých baronů nesměl Miloslav Švandrlík nějakou dobu publikovat. Přispívat mohl pouze do Dikobrazu, kam psal náměty pro kreslené vtipy Jiřího Wintra Neprakty.
Velký spisovatelský boom zažil Miloslav Švandrlík po roce 1990, kdy začaly ve velkých nákladech vycházet knížky jeho strašidelných povídek. Napsal jich více než tři stovky, některé z nich mají i rozhlasovou podobu.
Miloslav Švandrlík zemřel v roce 2009 v Praze, pochován je v Kutné Hoře.
Související
-
Stanislav Beran: V koutě všeho. Příběh ze hřbitova o hrabání listí a stařence v červeném baretu
Na známém hřbitově v pražských Ďáblicích se odehrává povídka V koutě všeho. Vypráví o podzimním hrabání listí a stařence, která přišla hledat své mrtvé příbuzné.
-
Dcera královská. Životní příběh Anežky České v podání Marty Vančurové a Radoslava Brzobohatého
Anežka Česká, dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, se měla vdát za nějakého významného evropského panovníka. Rozhodla se ale jít svou vlastní cestou...
-
Aféra s křečkem. Humorná povídka Jaroslava Haška ve skvělém podání Františka Filipovského
Roztomilé dámské kalhotky z výbavy sestry Emy a pár dalších věcí stačilo k tomu, aby se sekundán Bohuslav Honzátko stal majitelem neobyčejně milého a přítulného zvířátka...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
