Aféra s křečkem. Humorná povídka Jaroslava Haška ve skvělém podání Františka Filipovského
Pár roztomilých dámských kalhotek a noční kabátek z výbavy sestry Emy, mariánský tolar ze sbírky pana otce a kniha Hrdinný kapitán Korkorán z vlastní knihovničky stačily k tomu, aby se sekundán Bohuslav Honzátko konečně stal hrdým majitelem neobyčejně roztomilého a přítulného zvířátka...
Povídka Jaroslava Haška Aféra s křečkem je humorným vyprávěním nejen o přítulném křečkovi, ale i o dalších živých tvorech, kteří se nečekaně objevili v jedné spořádané domácnosti, a také o jedné velkolepé svatební hostině.
Příběh pro rozhlas v roce 1953 skvěle načetl herec a dabér František Filipovský.
Jaroslav Hašek
Jaroslav Hašek (1883-1923) napsal okolo 1200 povídek, fejetonů a črt. Za jeho života jich ovšem vyšla jen část, většina byla vydána až posmrtně.
Vystudoval obchodní akademii a začal pracovat v bance, své místo ale brzy opustil přitahován nevázaným bohémským životem. Publikovat začal už jako dvacetiletý mladík, v roce 1903 mu vyšla básnická sbírka Májové výkřiky. O pár let později se začal psaním živit.
Redigoval například časopisy Ženský obzor nebo Svět zvířat, v němž coby zdatný mystifikátor publikoval články o neexistujících druzích živočichů. Přispíval do Českého slova nebo do Humoristických listů.
Novinářská praxe ovlivnila i jeho autorský beletristický styl – uměl najít ve svém okolí zajímavé nebo zábavné téma, lehce popsat situaci a prostředí, ovládal umění zkratky i vtipné pointy.
Je známo, že Jaroslav Hašek psal lehce, bez přípravy, dost často na požádání v hostinci, aby si vydělal na pivo, jak na to ve svých pamětech vzpomíná jeho dlouholetý přítel, malíř Josef Lada: „Hašek dával přednost vyplacení honoráře v hotovosti, z ruky do ruky, třeba s určitou ztrátou. Raději, než by čekal až po otištění, kdy se teprve vypočítával honorář podle řádků.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
