Jiří Hájíček: Blata. Hororový příběh ze Zbudovských blat od oceňovaného jihočeského spisovatele

Hororový příběh s baladickým nádechem z jihočeských Zbudovských blat napsal oceňovaný místní spisovatel Jiří Hájíček.

Povídka Blata vyšla v knize Leonardův kabinet. Antologii vydalo v roce 2006 nakladatelství Listen, které se specializuje právě na povídky současných českých autorů. 

Jiří Hájíček

Jiří Hájíček se narodil 11. září 1967. Vyrůstal na jihočeském venkově, dnes žije v Českých Budějovicích. Sám sebe považuje za jihočeského patriota, témata pro svoje romány hledá a nachází téměř výhradně na jihu Čech.

Za román Selský baroko (2005) o kolektivizaci venkova v 50. letech minulého století získal cenu Magnesia Litera v kategorii próza.

Román Rybí krev (2012), pojednávající o osudech vesnic a lidí zasažených výstavbou jaderné elektrárny Temelín na přelomu 80. a 90. let, byl v soutěži Magnesia Litera oceněn jako Kniha roku.

Jiří Hájíček v Purkarci poblíž Temelína|foto:Petr Kubát, Český rozhlas

Volnou trilogii z jihočeského venkova uzavírá román Dešťová hůl (2016). Podle těchto tří úspěšných Hájíčkových románů byly postupně natočeny i rozhlasové četby na pokračování.

Zatím poslední román Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách (2020) se odehrává v Praze, v Českém Krumlově a částečně také na jihočeském venkově.

Jihočeský venkov se jako místo děje objevuje i v povídkách z let 1995 až 2014 sebraných do výboru s názvem Vzpomínky na jednu venkovskou tancovačku. Povídky Jiřího Hájíčka najdeme i v různých antologiích, publikuje je také časopisecky. Píše je rád, ale nemá na ně prý moc času.

„Píšu je rád, ale protože se hlavně zaměřuju na román jako na žánr, který mě nejvíc přitahuje, tak si málokdy na povídku udělám čas. Většinou je to poslední roky tehdy, když slíbím povídku někam do časopisu a pak už hrozí termín a já ji musím opravdu napsat. Pro mě to není nějaký oddychový žánr, potřebuju na povídku hodně času, takže spíš takové nabídky odmítám.“

V poslední době udělal Jiří Hájíček od prózy krok směrem k poezii. Kdysi s verši v pořadech Mirka Kováříka začínal. Dnes se díky japonskému haiku k poezii opět vrací. „Haiku je jako vytratit se bez velkých slov někde na cestě mezi poli, v ulicích města nebo v ranním šeru kuchyně. To je pro mě haiku. Nulová stylizace, bez metafor, jen těch pár slabik a slov a pak ticho…“

Jeho první sbírka haiku vyšla v jeho domovském nakladatelství Host v roce 2018 pod názvem Muž na pokraji vzplanutí. Haiku z diáře 2017-2018. O čtyři roky později – v roce 2022 – vydalo stejné nakladatelství jeho druhou sbírku haiku Muž pod černým deštníkem.

V roce 2021 Jiří Hájíček přispěl třemi písňovými texty na sólové album Poesis beat rockového písničkáře Luboše Pospíšila.