Petra Klabouchová: Šumavskej funus. Autobiografická povídka o lásce k drsné Šumavě a dědečkovi, který zůstal už jen ve vzpomínkách

„Když mi někdo z nejbližších odejde, obvykle druhý den ráno vstanu ještě za svítání, kdy ten největší šok už začíná odeznívat, sednu k oknu, na kolena poznámkový bloček a nechám se nést pocity, barvami a vzpomínkami, které mi zůstaly. Píšu tomu člověku poslední dopis.

Je to takové moje loučení, plné slz, ale i úsměvů. Snažím si vybavit všechny ty velké i malé chvilky jejich životů, které jsme spolu kdysi sdíleli. Měla jsem štěstí, že jsem s dědečkem mohla mluvit ještě těsně před tím, než odešel. A jak tam tak seděl na té své obvyklé židli, celý maličký a shrbený stářím, napadlo mně se ho zeptat s tou téměř stovkou let zkušeností na chvíle života, které byly nejhorší a nejkrásnější. Takové jeho poselství. Poselství jednoho obyčejného člověka na konci jednoho obyčejného života.

I tenhle poslední dopis, stejně jako ty ostatní, jsem dala přečíst svojí mamince. A pak na dědově pohřbu cosi kolovalo kolem stolu, příbuzní posmrkávali, slzeli, občas mě přišel někdo obejmout. Bylo to mé psaní dědovi.“ (Petra Klabouchová)

„Psaní dědovi“, tedy autobiografická povídka Šumavskej funus od autorky úspěšných románů Prameny Vltavy a U severní zdi, dostalo svoji rozhlasovou podobu letos na podzim v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu. Text načetla herečka Jihočeského divadla Natálie Drabiščáková.

Petra Klabouchová

Petra Klabouchová se narodila v roce 1980 v jihočeských Prachaticích. Dětství a školní léta prožila v Husinci, gymnázium studovala ve Vimperku. Po maturitě se rok věnovala práci novinářky v místní redakci Deníků Bohemia.

Na fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity vystudovala obor mediální vztahy a žurnalistika – mezinárodní vztahy. Během studia na vysoké škole i po jejím absolvování se stále věnovala novinařině, působila v několika redakcích regionálního tisku a televize.

Petra Klabouchová|foto:Michael Erhart, Český rozhlas

Nyní žije Petra Klabouchová střídavě v Itálii, Spojených státech amerických a v České republice, pracuje v hudebním průmyslu a jako manažerka zastupuje několik rockových skupin.

Je autorkou dvoudílné série pro děti Upíří storky – Prokletí upírů a Nebezpečná výprava (2014). V minulosti publikovala romány Poslední kubánské pomeranče (2012), Podvod zlatého faraona (2019) nebo thriller Anglická zahrada (2020).

Mezi její nejúspěšnější knihy patří detektivní příběh ze Šumavy Prameny Vltavy, který v roce 2021 vydalo brněnské nakladatelství Host. Za román získala Cenu Johanna Steinbrenera, která se uděluje knihám o Šumavě, a čestné uznání Ceny Jiřího Marka, jež se uděluje nejlepším českým detektivkám.

V letošním roce brněnský Host vydal její román U severní zdi, příběh připomínající dětské oběti komunistického režimu v 50. letech minulého století. V nakladatelství Motto pak vyšly historky z rockového podsvětí Na plný koule.

Na příští rok chystá autorka k vydání hororový příběh ze Šumavy o ztracené vědecké výpravě k řece Křemelná. Hotovou má také knihu o dávno zapomenuté zimní tragédii na šumavských Cimrukách.