Herec Marian Roden

Marian Roden patří do hereckého rodu Rodenů, který se do jižních Čech dostal z Liberce. Divadelní společnost měl už jeho děd i praděd. Slavným hercem v Českých Budějovicích byl také jeho otec, Karel Roden starší.

„Tatínek měl mnoho nabídek hrát jinde, dokonce už měl i podepsané smlouvy, ale nikdy nedojel dál než do Tábora. Tam vystoupil z vlaku a vrátil se. Říkával, že když nevidí Černou věž, je nervózní,“ vzpomíná v archivní rozhlasové nahrávce Marian Roden.

Sám Marian se k herectví dostal především zásluhou někdejšího ředitele táborského divadla Karla Daňhela, který mu napsal roli pro divadlo jednoho herce. A pak už to šlo ráz na ráz. Po konzervatoři dostal nabídku hrát v Městských divadlech pražských a tam už také na dlouho zůstal.

Co se stříbrného plátna a televize týče, mohli jej diváci vidět například ve filmech Oběti a vrazi, Kytice, Bathory nebo ve vinařské trilogii Bobule.

Více si poslechněte v záznamu rozhovoru, který natočila Ivana Šimánková ve velkém rozhlasovém sále za přítomnosti publika.

Poutní areál nad Krumlovem

S Jarmilou Hansovou z Národního památkového ústavu jsme v Českém Krumlově vystoupali na Křížovou horu a natočili něco o historii tohoto poutního areálu, ale také o historii podobných staveb nejen na jihu Čech.

Poutní areál na Křížové hoře|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

V době baroka se totiž začala společnost více otevírat do krajiny a překračovat hradby měst. A tak byl například na vrchu nad Krumlovem nejdříve postaven kříž, poté kaple, křížová cesta a nakonec celý poutní areál, jakýsi kostel v přírodě. Podobných míst najdete po celých Čechách i na Moravě hodně. Typickým příkladem je Svatý kopeček nad Mikulovem.

„Vzhledem k tomu, že celá společnost byla zcela závislá na klimatu, úrodě a neúrodě, měli lidé tenkrát velkou snahu počasí v dobrém ovlivňovat a stavět je pod ochranu nebes,“ dodává Jarmila Hansová ke krumlovskému areálu.

Kříž na hoře k sobě lákal pozornost, přicházelo k němu čím dál více lidí, takže v průběhu 17. století se tady postupně začala objevovat různá procesí, konaly se tu pobožnosti a na počátku 18. století tady postavili Krumlovští první malou dřevěnou kapli a první dvě boží muka, která se stala prvopočátkem budoucí křížové cesty.

„V roce 1710 tu byla vysvěcena první zděná kaple, později kolem ní vyrostl zděný ambit. Lidé se sem chodili modlit, časem se tady usadil i poustevník, který měl funkci kostelníka, byl vydržován měšťany a městem a měl se pravidelně modlit za ochranu Krumlova,“ dodává Jarmila Hansová.