Libuše Havelková se narodila v Českých Budějovicích, za války musela na nucené práce do Německa
„V Berlíně jsme museli dělat v továrně, pak nás přestěhovali i s celou fabrikou do solného dolu, kde jsme denně fárali,“ vzpomínala herečka Libuše Havelková na své nucené nasazení v říši za druhé světové války.
Libuše Havelková, rozená Drboutová, se narodila 11. května 1924 v Českých Budějovicích. V Jírovcově ulici měl její tatínek koloniál, tedy obchod se smíšeným zbožím. Pomáhala mu tam i jeho manželka, maminka malé Libušky a jejích dvou starších bratrů.
To je důvod k poslechu jejího hlasu a vzpomínek v dalším díle volného cyklu o hercích a umělcích narozených na jihu Čech. Přinášíme nahrávku pořízenou redaktorem českobudějovického rozhlasu Filipem Černým, který za Libuší Havelkovou zajel do Prahy, přímo k ní domů, a v roce 2014 zaznamenal její vzpomínky. Ve Vltavínu nás zajímají pochopitelně ty časné, na České Budějovice. Libuše Havelková zemřela tři roky po vzniku této nahrávky.
„Bratři byli o deset a dvanáct let starší, byli to spíše moji opatrovníci, protože na mě maminka neměla moc času,“ vzpomínala Libuše Havelková. Jak sama dodala, ve škole někdy lajdačila a nechtělo se jí psát domácí úkoly.
Čtěte také
„Pak tatínek umřel, maminka zůstala sama, dlouho se to snažila udržet, ale nešlo to. Tak jsme se přestěhovali nejdříve na Pražské předměstí a když mi bylo devět let, tak do Prahy,“ vyprávěla Libuše Havelková s tím, že tam už se dostala do pěveckého sboru.
Pak nastoupila studium na konzervatoři, ale přišla válka. Libuše Havelková patřila k těm, kteří byli nasazeni na nucené práce v říši, nejdříve do Berlína.
„V Berlíně jsme museli dělat v továrně, pak nás přestěhovali i s celou fabrikou do solného dolu, kde jsme denně fárali. Dole jsme měli instalované stroje a pracovali ve slujích,“ popisovala herečka, která se po válce vrátila k divadelnímu studiu a do angažmá.
My si ji asi nejčastěji vybavíme ve spojení s postavami maminek a tetiček a babiček ve filmu či v televizi. Jejím manželem byl hudební skladatel Svatopluk Havelka, syn Ondřej Havelka je hercem, zpěvákem, moderátorem a režisérem.
Další rubriky Vltavínu
Ve Vltavínu dále připomeneme s někdejším redaktorem českobudějovického rozhlasového studia Pavlem Kroneislem pár velice zajímavých rozhlasových přenosů.
Poté vám Zdeněk Zajíček pustí unikátní nahrávku z roku 1967, kdy se dva rozhlasové týmy vydaly na Otavu a Lužnici a z cesty po řekách připravily přímé přenosy i reportáže.
Máme pro vás připravenou archivní nahrávku, která vznikla v létě 1967. Uslyšíte pohromadě hlasy, které už se hned tak neslyší. Mluvit budou Ludvík Mühlstein, Karel Kubát, Karel Řimnáč, ale i Inocenc Hanzlík, Václav Hnilička, Zorka Soukupová, Lubomír Soukup a hlasatelka Stanislava Jírová.
Záznam vznikl, nebo byl odvysílaný 9. července 1967 a Stanislava Jírová hned v úvodu vysvětlí jeho účel. Ačkoliv je zvukově poškozený, určitě stojí za to poslechnout si ve vybrané části, jaký vztah k jihu Čech měli tehdejší rozhlasoví redaktoři.
V posledním příspěvku se vydáme na Pomezí u Landštejna.
Související
-
Tak to doma dobře oslavte, však vy víte jak. Tato věta stála komentátora Vladimíra Váchu místo
Vladimíra Váchu si možná pamatujete z celostátního vysílání televize nebo rozhlasu, ale velkou část života strávil na jihu Čech. Dlouho pracoval v budějovickém rozhlase.
-
Lubomír Lipský a jeho bratři měli přezdívku Náměsíčníci. Kamarádi ji vymysleli podle jejich bydliště
Ve Vltavínu si to namíříme proti proudu času. Historických etap zmíníme několik. Například ve vzpomínkách herce Lubomíra Lipského to bude protektorát, ale i 19. století.
-
Mistr vytáhl tužku a začal si při hostině kreslit na ubrus, vzpomíná Lev Šimák na Mikoláše Alše
Vybavíte si obraz Mikoláše Alše, na kterém Jan Žižka sedí na velkém bílém koni a v pravé ruce třímá vztyčený palcát? Určitě ano, visel takřka v každé škole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.