Startuje z opratí a v cíli narazí na okraj bazénu hlavou. Plavec Arnošt Petráček přivezl další medaili z paralympiády
Jeden start a rovnou medailový – tak závodí mistr. Však také handicapovaný plavec Arnošt Petráček mistrem je, dokonce vícenásobným. Například mistrovství světa vyhrál dvakrát, pokořil několik světových a evropských rekordů, je paralympijským vítězem a z paralympiád má i stříbro a bronz.
Právě bronzovou medaili s kouskem Eiffelovky přinesl jihočeský paraplavec i do rozhlasového studia. Na svůj jediný závod čekal v Paříži až do posledního plaveckého dne. A v těžké konkurenci sloučené kategorie S4 dohmátl třetí.
Za zmínku stojí nejenom onen dohmat, ale i samotný start, kdy většina znakařů vyráží ze závěsu na laně. „My tomu říkáme opratě. Chytím se oběma rukama, trenér si stoupne za blok, na pokyn mě přitáhne, já si zapřu nohy za startovní lištu a mám pak větší stabilitu. Dokonce mám daleko rychlejší startovní reakci, než když skáču z bloku,“ popisuje Arnošt Petráček.
Každý znakař v jeho kategorii startuje trochu jinak. „Někdo, kdo nemá ruce, se drží provazu ústy, to byl například soupeř z Mexika. Pak mají závodníci různé popruhy, různé vychytávky. Naše kategorie je hodně mixovaná, někdo má ochrnuté nohy, ale téměř zdravé ruce, někdo nemá nohy vůbec a třeba jenom jednu ruku, někdo má od každé končetiny něco, nějakých pár centimetrů – je zajímavé to sledovat,“ komentuje sám paraplavec, jenž se narodil bez pažních kostí a s vadou kolenních kloubů.
Čtěte také
Zajímavý je nepochybně i závěr závodu – dohmat – ve skutečnosti praštění se hlavou o okraj bazénu. „Je to tak,“ směje se Arnošt Petráček, „v pravidlech je, že my, kteří máme kratší ruce nebo jsme bez rukou, nemůžeme dohmatávat rameny nebo nějakým vytočením se. Musíme držet vodorovnou linii. Jediný možný způsob je ‚dohlav‘, tedy dohmat hlavou.“
Naštěstí je dotyková deska elektronické časomíry v bazénu měkká, což divák u televizní obrazovky nevidí. „Já to tam mohu plnou silou narvat, nemusím před cílem vůbec zpomalit. Naopak, mohu ještě zrychlit a do cíle to co nejvíc napálit,“ vysvětluje paralympionik.
Problém je pro Arnošta Petráčka v něčem jiném. „V cíli mám obrovskou nevýhodu. Jiní plavci, kteří mají ruce, tam hrábnou, takže já musím být vždycky minimálně o dva metry napřed. A to je někdy fakt složité,“ říká.
Celý rozhovor s veleúspěšným jihočeským paralympionikem Arnoštem Petráčkem si poslechněte online.
Související
-
Smutno-veselá je pro lukostřelce Davida Drahonínského stříbrná medaile z paralympiády v Paříži
Lukostřelec David Drahonínský, který prožil dětství v jižních Čechách, patří mezi naše nejúspěšnější parasportovce. Je několikanásobným mistrem republiky, Evropy i světa.
-
Na hod kuželkou přesedlal po úrazu někdejší Muž roku a lyžař Martin Zach. Sní o paralympiádě
Skromnost, přirozenost a sympatii ocenili v roce 2009 členové poroty, která Martinu Zachovi udělila titul Muž roku. Následujícího dne skočil do vody a poranil si páteř.
-
Štafeta žen plavala Vltavou od pramene po soutok. Každá čtveřice zdolala za den padesát kilometrů
Vltava Swim, to je název akce, při níž sedmnáctka žen vlastníma rukama a nohama zdolala řeku. Vymyslela ji dálková plavkyně a pokořitelka kanálu La Manche Kristýna Dyková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
