Stará malířka blbne na šrotovišti, ale mně to dává smysl, směje se své nové vášni Renata Štolbová
V Holubově na Českokrumlovsku žije a tvoří výtvarnice Renata Štolbová. V ateliéru v podkroví má spoustu nových maleb se svými typickými motivy. „Dům, strom, anděl, koník, to je u mě takové věčné. Je to určitě to, co ve mně zbylo z dětství, a v podstatě se mění jenom formy, kterými to nějak sděluji,“ říká.
Renata Štolbová ráda pracuje s náměty záhadné nebo duchovní krajiny, dne a noci, venkova. „Sleduji na sobě, nevím, jestli je to věkem, nebo nějakou vnitřní cestou, že se poslední dobou hodně vracím do dětství. Vynořují se mi velmi rané vzpomínky, to znamená vzpomínky na dětství, hlavně na vesnici u babičky,“ popisuje.
Její tvorba se navíc rozšířila, nezůstává jen u obrazů. „Já už jsem měla pocit, že mi malování v ploše nestačí, že to má omezený prostor. Tak jsem šla do jiných materiálů a dělá mi to obrovskou radost. Jsou tam prvky koláže, vlepovaný textil, domalovávání i nějaké předměty tam lepím,“ ukazuje.
Renata Štolbová vytvořila také malou sérii tisků na plech. „To je speciální plech, který se používá na billboardy, dopravní značení a podobně. Mně se líbilo, že se tam dá vytisknout cokoliv. Zkusila jsem vytisknout fotografie svých obrazů a vypadá to docela hezky, takže jsem připravena to vzít i na výstavu,“ dodává.
Čtěte také
Technologie tisku na plech ji zaujala natolik, že se ji rozhodla využít při opravě křížové cesty na Dobré Vodě u Českých Budějovic. „Už jsem ji mockrát opravovala, ale olejomalba na plechu nevydrží, barva se neustále zesvětluje, tak jsem usoudila, že to takhle dál nepůjde. A právě tisk na plech je zárukou výdrže,“ vysvětluje.
Malířka nachází inspiraci i na neobvyklých místech a zkouší nové formy umění. Právě sepisuje příběhy věcí, které objevila na šrotovišti. Nejspíš je nakonec zakomponuje i do výtvarných děl. „Připadá mi to vlastně jako dobré východisko v téhle době, kdy jsme všichni pod tlakem, co bude a jak to bude. Vypadá to, že stará malířka tady blbne a hraje si na šrotovišti, ale mně to dává vyšší smysl než se stresovat. Nezbývá než si dělat radost. A radost nemusí stát moc peněz, stačí jít na šroťák,“ usmívá se.
Celý rozhovor s výtvarnicí Renatou Štolbovou, který vznikl v jejím ateliéru, si poslechněte v kulturním magazínu Kavárna.
Související
-
Svými podmalbami na skle zdobí Jiří Honiss venkovské kapličky a boží muka
Jiří Honiss z Opalic nedaleko Kamenného Újezda je muž mnoha řemesel, zájmů a aktivit. Původní profesí železničář mimo jiné dostal jihočeské ocenění Nositel lidových tradic.
-
Tři generace českokrumlovských keramiček Konvalinkových vystavují svá díla na tamním zámku
Jsou tři. Matka, dcera a vnučka. Ve společném rodinném ateliéru tvoří a teď Vladimíra, Stanislava a Tereza Konvalinkovy vystavují keramická díla na zámku v Českém Krumlově.
-
Keramiku inspirovanou plastovým nádobím babiček a odpadky jejich vnoučat tvoří Jan Pileček
Kelímek od kávy z automatu člověk obvykle zahodí. Plastovou cukřenku si estét na stůl nedá. Když jsou ale tyto předměty odlité z keramické hmoty, stávají se užitým uměním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
