Keramiku inspirovanou plastovým nádobím babiček a odpadky jejich vnoučat tvoří Jan Pileček

6. duben 2022

Kelímek od kávy z automatu člověk obvykle zmuchlá a zahodí. Plastovou cukřenku si estét na stůl nedá. Když jsou ale tyto předměty odlité z keramické hmoty, získávají rozměr užitého umění. Věnuje se mu Jan Pileček.

Pochází z Borovan, žije v Českých Budějovicích a právě mezi Borovany a jihočeské krajské město rozložil své aktivity. S hravým humorem říká, že „mezi jeho největší zájmy patří koníčky a záliby“ a že „ve volných chvílích se věnuje aktivitám a činnostem“. Dá se mezi ně počítat vlastní keramická tvorba, výuka dětí ve výtvarných hodinách a kroužcích, vedení kurzů pro dospělé, vedení chráněných dílen, práce s autisty i organizace letních táborů.

Pro to všechno využívá Jan Pileček svého pestrého vzdělání i předchozích zkušeností. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu svaté Anežky České v Českém Krumlově, na Jihočeské univerzitě absolvoval výtvarnou výchovu pro základní umělecké školy. Na Vysoké škole evropských a regionálních studií studoval speciální pedagogiku a v současnosti si ještě doplňuje pedagogické vzdělání pro první stupeň. Výtvarku učil v dětském diagnostickém ústavu, v dětském domově, teď je třídním pěti malých autistů v MŠ, ZŠ a Praktické škole v Českých Budějovicích.

Keramice, kterou vystudoval jako první, se věnuje ve volném čase. „Je to příjemná piplačka, já si to užívám. Pro mě je keramika vypnutí, kdy jsem sám se sebou, je to relax. Zatím mě to pořád úplně neživí, takže je to koníček, zábava, a když ty věci pak dělají radost ještě někomu jinému, je to bonus navíc,“ říká Jan Pileček.

Čím keramickým tedy dělá lidem radost? „V podstatě jenom kopíruju plasty,“ odpovídá skromně. „Mám takový slogan, že keramika, kterou dělám, je inspirovaná nádobím našich babiček a odpadky jejich vnoučat. Začal jsem odléváním plastového kelímku, to nebylo nic nového, ale postupně jsem se od toho dostal ke starému plastovému nádobí, jako jsou cukřenky, co mívaly babičky na stole, moje babička do toho dávala bonbóny a musela to před námi schovávat,“ vzpomíná.

Plastové cukřenky našich babiček si skutečně vybaví řada z nás. Bývaly růžové, hnědé, protlačované, někdy poloprůhledné. „Často to bývaly celé kuchyňské sady, patřily k tomu plastové skleničky, talířky, kompotové mističky i větší mísy. To jsou věci, které jsem se snažil přes bazary sehnat a často jsem přitom objevil ještě další prvky z té řady,“ dodává Jan Pileček.

Mnohé z užitných předmětů socialistického designu lze podle jeho zkušenosti stále ještě koupit v domácích potřebách. „Překvapilo mě, kolik z těch předmětů je v prodeji – ty klasické plastové mísy s mušlovým vzorem, barevné hrníčky s protlačovanými kolečky a trojúhelníkovým ouškem, z jakých se pilo na táborech,“ vyjmenovává.

Odlité z hlíny, glazované a nově využité najednou dostávají takové předměty jiný rozměr. Platí to i pro keramické kalíšky á la víčka od šlehačky, květináče ve tvaru krabičky od cherry rajčátek, vázičky odlité ze známého plastového medvídka na med… „Jedná se o tvarosloví, které každému něco řekne, často spojené s nostalgií,“ upřesňuje výtvarník.

Keramiku Jana Pilečka si nejsnáze prohlédnete na facebookové stránce Pildova hrouda. „Pilda je přezdívka, kterou jsem zdědil už po taťkovi a možná i dědečkovi,“ vysvětluje Jan Pileček. „No, a hrouda, to je souhrnný pojem pro všechny moje věci. Je to i ta hrouda hlíny, i když parodoxně v tomto případě nepracuju s hroudou, ale s licí hlínou, která je tekutá,“ doplňuje.

Celý rozhovor s pedagogem a výtvarníkem Janem Pilečkem o jeho práci i zálibách si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.