Sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo, říká spisovatel Jaromír Sypal

Dobrou náladu mu nepokazil ani nedávný pobyt v českobudějovické nemocnici, kde se léčil se zápalem plic. „Já teda rozhodně nemocnici nevyhledávám, ale když už na ni dojde, tak nebudu kvůli tomu nad sebou plakat," dodává a vesele se uculuje. V nemocnici prý dokázal svými vtípky rozesmát veškerý personál.

Otec tří dětí, z nichž syn Jaroslav patří mezi výrazné české komediální herce, se narodil do kantorské rodiny. Vyrůstal v Temelíně, kde jako kluk tatínkovi pomáhal s vedením obecní knihovny. „Díky tomu jsem přečetl kompletní dílo Jiráska, Raise, všech těch starých spisovatelů" vzpomíná. „Nikdo další takový snad ani už u nás nežije," směje se.

Průkopníkem moderního dětského divadla u nás

A protože jablko často nepadá daleko od stromu, i Jaromír Sypal se v dospělosti začal živit jako učitel. Ať už učil v Šumavských Hošticích, Benešově nad Černou nebo v Kaplici, všude se zároveň se svou ženou, také kantorkou, věnoval dětským divadelním souborům. Stal se průkopníkem moderního dětského divadla u nás, napsal kolem padesátky scénářů, učil děti improvizaci, rozvíjel jejich představivost.

Jen na 80. léta nerad vzpomíná. V té době se stal ředitelem Malého divadla v Českých Budějovicích. „Já jsem se tam trápil, to nebylo k vydržení, nakonec jsem to odnesl zdravotně a odešel do invalidního důchodu," říká o funkci, kterou zastával v nesnadné době. Sice se mu v divadle na čas podařilo angažovat umělce, kteří tehdy zrovna byli na "černé listině", herce Františka Husáka a režiséra Jana Kačera, ale nekonečná přetahovaná s dohlížiteli a cenzory ho ubíjela.

V současnosti patří Jaromír Sypal mezi úspěšné spisovatele pohádek. Jeho Vodnické pohádky se dočkaly devíti vydání, na kontě má i dalších pět knižních titulů. „Dnešní děti jsou čím dál náročnější," hodnotí Jaromír Sypal své malé čtenáře. „A to je podle mě dobře. Jenom by to měli pochopit i jejich rodiče a víc se jim věnovat," dodává muž, který svůj život zasvětil právě práci s dětmi.