Spontánní aktivitu dětí jsme nahradili řízenou. Motorem ale nesmí být ambice rodičů, varuje trenér

27. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dívka s trenérem na atletické dráze

„Naše populace nejde úplně dobrým směrem. Jakmile pohyb přirozeně nevyplyne z denního režimu, civilizace tloustne a zadělává si na různé zdravotní problémy,“ upozorňuje Petr Bahenský, zástupce vedoucího katedry tělesné výchovy a sportu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a zároveň trenér atletiky.  

Petr Bahenský se od malička věnuje běhu. „Já jsem kluk z vesnice, tam všichni dělali všechno. Začínal jsem s fotbalem, následovaly běžky, běh, stolní tenis, šachy, basketbal. Ve čtrnácti letech jsem začal dělat systematicky atletiku a už jsem u toho zůstal,“ vypráví.

Za poslední rok nebyl jediný den, kdy by běh vynechal, a i předtím pouze výjimečně. K tomu se otužuje, chodí do sauny a hlavně, jak sám říká, sportuje pro radost. Běh je pro něj pročišťovací a odreagovávací kúra.

„Ještě před rokem jsem běžel závody, ale mám pocit, že jsem ze svých mládežnických let vyzávoděný a tu potřebu v sobě už nemám. Přece jenom zdravotní neduhy už mě dohánějí, mám několikrát operovaná kolena. Abych byl mobilní co nejdéle, tak už to nepřeháním,“ dodává s tím, že jeho každodenních pět kilometrů mu vyhovuje.

Pohyb je základní životní potřeba

Petr Bahenský připouští, že jsou lidé, kteří by běhat neměli. „Souvisí to se zdravotním stavem. Například pokud lidé mají nadváhu, musejí začít pomalu, nebo raději zvolit jiné sporty jako plavání či jízdu na kole. Pro lidi, kteří nemohou z jakéhokoli důvodu běhat, je vhodná chůze, ideálně pak s hůlkami. Pohyb je základní životní potřeba, ať už v jakékoli podobě,“ říká.

Vnímá také proměnu přístupu ke sportování dětí. „Takový ten model, co byl dříve, že děti přišly ze školy, hodily tašku do kouta a běžely někam na ulici nebo do parku, to už není z mnoha důvodů úplně realizovatelné. Spontánní aktivita dětí byla víceméně nahrazena řízenou. Důležité ale je, aby nebyly hlavním motorem ambice rodičů. Rodiče to samozřejmě musí řídit, ale bohužel se často setkávám s tím, že chtějí na svých dětech něco dohnat, a to je vždycky špatně,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Petr Bahenský kromě své trenérské a pedagogické činnosti řídí expertní výzkumný tým Laboratoře funkční zátěžové diagnostiky. Právě jeho za budování získal Cenu Miroslava Papáčka. Pod jeho vedením se z laboratoře stalo významné diagnostické centrum zabývající se fyziologickými, biochemickými a výkonnostními změnami při různých intenzitách zátěže.

„My si mysleli, že to bude větší, a on je tu jeden stolek, jedno kolo, jeden počítač a odrazová deska,“ parafrázuje Petr Bahenský s úsměvem první reakce některých klientů při vstupu do významného diagnostického centra.

Dnes už se tam nachází přístrojů víc, ale stále na stejné ploše. Laboratoř výzkumy provádí na atletech cyklistech, fotbalistech i amatérských běžcích. „Děláme laktátové křivky, to znamená, že stanovujeme doporučené intenzity běhu pro trénink. Pak zjišťujeme maximální předpoklady toho člověka, tedy jak moc je talentovaný. A když tam chodí opakovaně, diagnostikujeme, jak se trénink podepsal na výkonosti,“ popisuje Petr Bahenský jeden z mnoha testů, které sportovci v laboratoři absolvují.

Celý rozhovor s Petrem Bahenským o běhu i výzkumu si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Spustit audio

Související