Snímky prezidenta Beneše byly ukryté v kredenci. Poklady táborského fotoateliéru Šechtl & Voseček objevují potomci

Výtvarnice Marie Michaela Šechtlová se do tohoto rodu narodila skoro o sto let později, v době, kdy komunisté rodinnou firmu prakticky rozprášili. StB dokonce zabavila i část archivu fotografií. Pravnučka zakladatele se svými dětmi Evou a Janem Hubičkovými ale staré snímky vyhledává, zachraňuje a digitalizuje.

„Už jsme stačili zdigitalizovat přibližně 33 tisíc desek, fotografií a filmů. Myslím, že máme hotové všechno od počátku až do roku 1950. Všechny zdigitalizované snímky jsou na našich webových stránkách, takže jsou přístupné každému,“ zve k virtuální prohlídce Marie Michaela Šechtlová.

Zdaleka ale ještě není hotovo. „Rozhodně zbývá obrovský archiv mých rodičů (Marie a Josef Šechtlovi, pozn. red.), tam je toho snad ještě víc, než kolik už máme zdigitalizováno. No, a potom se stále ještě ozývají různí lidé, že nacházejí fotografie a desky, a tak přibývají položky i do starší části archivu,“ vysvětluje.

Některé úseky tvorby fotoateliéru Šechtl & Voseček se ale téměř nedochovaly. „Nejzasaženější částí archivu bylo období protektorátu. Zřejmě se tím nechtěli Šechtlovi zabývat ani sami mezi sebou,“ uvažuje Eva Hubičková, „snímky z té doby se nám začaly vracet jen díky tomu, že nám lidé nosili pozitivy, fotky událostí a rodinné fotografie, které měli doma.“

„A pak jsme našli v kredenci krabici s nápisem Vánoce, Velikonoce, rodinné a květiny. Zjistili jsme, že pod tím byla ukrytá veliká část fotografií ze třicátých a čtyřicátých let na kinofilmech z malého osobního fotoparátu Leica mého pradědečka Josefa Jindřicha Šechtla,“ líčí Eva Hubičková.

Oficiální snímky z té doby se ztratily. „Vzhledem k tomu, že tam bylo hodně fotografií prezidenta Beneše, který jako kytičky nevypadal, soudíme, že ten úkryt je zvolený záměrně,“ usmívá se Marie Michaela Šechtlová.

Kromě Edvarda Beneše zachytili předci Marie Michaely Šechtlové a Evy Hubičkové ve svém ateliéru, ale i mimo něj, řadu dalších osobností své doby. „Máme i nádherné fotografie paní prezidentové Hany Benešové. Šechtlové s ní měli velice dobré vztahy a oba manžele fotili ještě i předtím, než se Edvard Beneš stal prezidentem,“ říká Eva Hubičková.

Snímky Benešových byly u Šechtla & Vosečka pořízeny na velice raný barevný proces. „Byla to barevná fotografie vynalezená bratry Lumiérovými na počátku dvacátého století, jmenovalo se to autochrom. Jsou to velké barevné diapozitivy, které jdou prosvítit. Je tam mozaika obarvených zrníček bramborového škrobu a za ní černobílá panchromatická emulze. Je to strašně krásný,“ rozplývá se Eva Hubičková, vlastní profesí architektka.

Čtěte také

V Táboře byl fotoateliér, který mohl konkurovat i studiím v Paříži. Dnes na jeho místě stojí Palcát

Její matka, výtvarnice Marie Michaela Šechtlová, připomíná zase svoji maminku: „Ta později fotografovala třeba Jiřího Voskovce v New Yorku, kreslíře Jeana Effela nebo českého malíře Josefa Šímu v Paříži, tady v Čechách fotila například Františka Hrubína – u toho jsem byla. A spoustu dalších básníků, spisovatelů či herců. I to je na našich webových stránkách.“

„Máme také sérii fotografií příbuzných z rodu Boženy Němcové,“ doplňuje Eva Hubičková, „z toho jsme s Památníkem národního písemnictví udělali výstavu o osudech a životě dětí Boženy Němcové. Je doplněná i o dopisy. Pro nás to byla velmi zajímavá práce, doufáme, že zaujala i návštěvníky.“

Více o rodinné historii Šechtlových, včetně příbuzenské vazby na Boženu Němcovou, ale také o různých fotografických a grafických technikách, digitálním formátu historických snímků z táborského ateliéru, který zaujal i Američany z časopisu National Geografic, si poslechněte v rozhovoru s Marií Michaelou Šechtlovou a Evou Hubičkovou online.