Unikátní pohlednice z krumlovského Fotoateliéru Seidel si teď lidé mohou prohlédnout na webu

13. duben 2021 12:20

Několik desetiletí ležela rozpadající se alba pohlednic z první poloviny 20. století ukrytá ve skříni. Snímky nafotili českokrumlovský fotograf Josef Seidel a jeho syn František.

Teď si unikátní záběry zaniklé Šumavy mohou zájemci prohlédnout v muzejní internetové fotobance. Pracovníci českokrumlovského Musea Fotoateliér Seidel je totiž v uplynulých letech naskenovali a popsali.

Tisíce snímků se svými kolegy ve volném čase skenoval a digitalizoval kurátor Petr Hudičák. „Ta alba jsou připravená Františkem Seidelem z jeho pohlednic, ale i s využitím těch nejstarších fotografií, které pořídil jeho otec Josef,“ vysvětluje.

František Seidel fotografie očísloval, aby usnadnil evidenci. Snímky zachycují různá místa. „Například tohle album začíná Kájovem, jsou tady i místa jako Ondřejov nebo Chvalšiny. Jsou to fotografie z doby před rokem 1900, ale i pohlednice z léta 1938,“ ukazuje Petr Hudičák.

Čtěte také

Dochoval se například záběr na krajinu pořízený Josefem Seidelem krátce po roce 1900. „Díky tomu, že je na pohlednici napsáno, že se jedná o Arnoštov, tak se dá místo velmi dobře poznat, byť v popředí je pouze velký pařez a teprve v nejvzdálenější části fotografie jsou jednotlivé samoty,“ popisuje Petr Hudičák.

Pracovníci Musea Fotoateliér Seidel mají k dispozici pouze fotografie v albu. „Po roce 1948 přišla komise ministerstva informací a osvěty a zabavila veškeré negativy z pohlednicové práce. Alba, se kterými tady pracujeme, jsou vlastně jediným svědectvím, protože negativy v muzeu nemáme,“ potvrzuje Petr Hudičák.

Českokrumlovské Museum Fotoateliér Seidel je teď kvůli vládním nařízením uzavřené. Chystá ale už tradiční akce na jaro. „Máme připraveno na květen májové focení ke dni matek, na červen ke dni otců, pak oblíbené focení z vysvědčení. Těšíme se, že třeba v červnu se k nám zase vrátí školní třídy, které si sem přijdou udělat alespoň závěrečnou fotku toho divného školního roku,“ říká vedoucí muzea Zdena Mrázková.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Související