Slavné poutní místo Římov na jihu Čech se nejmenuje podle hlavního města Itálie
Ve Vltavínu se vydáme po stopách názvů jihočeských svatých, nebo chcete-li duchovně důležitých, poutních nebo jinak s vírou spojených míst.
Víte například, proč se Římov jmenuje Římov? Podle hlavního města Itálie to není. A co znamená a kdo vymyslel název Hojná Voda? Tak v tomto vydání Vltavínu se to dozvíte.
A připomeneme i takové zajímavosti, jako třeba v čem byly pro naše předky důležité vánoční svátky po stránce hospodářské a finanční nebo kdy se rozsvítil poprvé na českobudějovickém náměstí veřejně vánoční stromek.
K tomu všemu, tedy vánočně i duchovně laděným názvům a místům, jsme se sešli s ředitelem Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Danielem Kovářem, a uzavřeli tak pro letošek cyklus o léčivých místech. Ale určitě se k němu ještě vrátíme, protože jsme na jihu Čech ještě zdaleka neprojeli všechna.
Související
-
Zvon Bumerin prý našli zapadlý v zemi na louce u Lišova. Teď zvoní na Černé věži v Budějovicích
Mezi Rudolfovem a Lišovem se rozkládá les, který se jmenuje Sviní louka. Kdysi se tam prý chodila pást divoká prasata a jednou se jim podařilo ze země vyrýt kostelní zvon.
-
Hora prokletá? Jak získala Kleť svůj název, není úplně jasné, léta se jí ale také říkalo Šenýgl
Víte, proč se jihočeská řeka Malše jmenuje Malše? Nebo z jakého důvodu lidé pojmenovali rybník Černiš tak neobvykle? Ředitel archivu Daniel Kovář tyto zajímavosti objasní.
-
Včelná se původně jmenovala Mezives. Svůj současný název získala přes němčinu
Na průzkum zajímavých názvů obcí, měst a míst na jihu Čech a jejich původu se opět vydáme s ředitelem Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Danielem Kovářem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
