Šikanu v práci zažila pětina zaměstnanců v Česku. Objevuje se mezi kolegy, ale obětí může být i šéf

V posledních letech se ale tato problematika přesouvá i mezi lidi se středním a vysokoškolským vzděláním. Také věk šikanovaných se posouvá vzhůru do střední generace. A co je zajímavé, častěji u nás zažívají šikanu na pracovišti lidé zaměstnaní ve státním sektoru.

Tomáš Smolík|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Šikana může být trojího typu. „Jednak je to mobbing, tedy šikana mezi kolegy ve stejném postavení, dále bossing, šikana vedoucího vůči podřízenému, ale také staffing, to je šikana ze strany podřízeného směrem k nadřízenému,“ vysvětluje Tomáš Smolík z pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Méně obvyklý a méně známý typ šikany staffing se podle něj projevuje například tím, že podřízený svého šéfa z něčeho nespravedlivě obviňuje. K charakteristikám šikany patří také opakování takového jednání.

Podstatnou součástí řešení šikany na pracovišti je objektivní zjištění situace a dostatek důkazů, které mohou šikanu podpořit, nebo vyvrátit. Tomáš Smolík ale dodává, že vždy jde o citlivé věci, které ideální řešení nemívají. „Lépe je šikaně předcházet. Firmy mají možnost zřídit pozici ombudsmana nebo complience officera,“ říká.

Už je také běžné, že společnosti vydávají etické kodexy, v nichž mimo jiné řeší i vztahy na pracovišti. Jasně určují, které chování je nepatřičné a na koho se v takové situaci obrátit, aby každý zaměstnanec věděl, jak v případě šikany postupovat.

Čtěte také

K lékaři v pracovní době můžete, ale jen do nejbližšího zařízení. Pravidla pro home office v zákoníku nejsou

Velmi důležitá je i firemní politika otevřenosti. „Typicky to znamená, že zaměstnanec může jít rovnou něco řešit se svým šéfem nebo i s jeho nadřízeným. Pak sem spadá systém hodnocení, aby byla nastavená zpětná vazba o tom, co se na pracovišti děje. Případně i možnost účastnit se školení na téma šikana a podobně,“ vyjmenovává Tomáš Smolík.

Oběť šikany se může v případě narušení pracovně-právních vztahů obrátit i na inspektorát práce. „Tam lze směřovat stížnost. Už by to ale mělo být vážnější a zaměstnanec by měl mít v ruce důkazy. Inspekce potom podle zákona provede na pracovišti kontrolu, přičemž nesděluje totožnost toho, kdo se na ni obrátil. Pakliže zjistí, že tam nějaké šikanózní jednání probíhá a že zaměstnavatel nekoná, může to mít nepříjemné důsledky v podobě pokut,“ varuje Tomáš Smolík.

Lidé by se podle něj neměli bát svůj problém se šikanou ventilovat. Atmosféra bezpráví se projeví na zdraví jednotlivce i firmy. „V odůvodněných případech, kdy je prokázána souvislost mezi zdravotními potížemi pracovníka a šikanou, má na základě Zákoníku práce oběť nárok na odškodné,“ dodává odborník z pojišťovny.

Celý rozhovor o šikaně na českých pracovištích, mobbingu, bossingu i staffingu a o tom, co se s tím dá dělat, s ředitelem úseku likvidace škod pojišťovny D.A.S. Tomášem Smolíkem si poslechněte online.